Read about The Theory of Interest first, if you've come here because of women. Otherwise, check the table of contents. Despite model scenarios, you can lose some illusions here.

Pokud jste tu kvůli ženám, přečtěte si, o čem Teorie zájmu vlastně je. Jinak zkuste rovnou obsah. Ač uvedené jsou modelové situace, nedivte se, když tu přijdete o iluze.

Pohybová rovnice zájmu  

Posted by SomeoneCZ in ,

Cary Grant Ingrid BergmanPokud má jít s vámi na rande, musí mít dostatečně vysoký zájem, aby to udělala. Pokud se má nechat políbit, musí mít dostatečně vysoký zájem, aby spolupracovala. Pokud spolu máte mít dlouhodobý, spokojený vztah, musí mít zájem jak o něj, tak o vás.

Pokud nechápete, proč vám najednou nezvedá telefon, proč vám zahnula, proč se nenechala políbit, proč jí bolí hlava, proč na vás kašle, nebo proč jste dostali kopačky, pak nerozumíte jak jejímu zájmu, tak ani nevíte, jak je svázaný s její povahou. A proto čtěte dál;-)

Populární a naprosto scestný mýtus zní: každá je jiná. Jistě, žádná není 100% identická co se jejího myšlení, názorů, zkušeností, atd. týče. Ale dohromady mají hodně společného. A jak že to objevíme? Pomůžeme si testovací technikou zvanou black box [32, 33]. Předhodíme jí něco podnětů, zhodnotíme výstup a až z toho bude dostatečné množství informací, zformulujeme teorii, jak to vypadá uvnitř. Technicky řečeno, žena je sekvenční automat, který nemá zcela triviální logiku. Sběr informací je záležitost na několik let. Proto si dovolím rovnou uvést výsledky s využitím The System[2]. Že sedí, to si pak každý může sám ověřit v praxi.

Jako zjednodušující podmínku předpokládám normální a příčetnou ženu.


Zájem o vás vs. Zájem o vztah

Uvažujme predikátovou logiku a pokusme se odpovědět na otázku, zda nás miluje. Nebo ještě lépe, zda chce být právě s námi. Odpověď bude buď ano (1), nebo ne (0). Nyní však uvažujme fuzzy logiku, a dostaneme odpověď v rozsahu 0 – 1. Tedy, 0% - 100%. Což je hodnocení, které používá The System [2]. My ho však ještě rozšíříme.

První a zásadní chybou je považovat zájem o vás a zájem o vztah za jedno a to samé. To není pravda. Ač provázané, jsou to dvě různé věci. Další chybou je automaticky mluvit o vztahu a myslet tím dlouhodobý vztah. Sex na jednu noc je také druh vztahu. Zájem o vztah rozeberu později, nyní si vysvětlíme zájem o vás.

Obr. 1: Úrovně zájmu

Bod zlomu, H, F, I a L reprezentují jednotlivé hranice pro různé stavy, které vůči vám může zaujmout. Jak bude zdůrazněno dále, zájem není lineární funkce. Proto snaha o navýšení zájmu např. o 5% nemusí vyžadovat stejné úsilí např. pro výchozí stavy 51% a 65%. Je důležité, že lze stavy uspořádat a definovat tak pravidla pro přechody mezi nimi. Čísla pro konkrétní hranice jsou stanovena odhadem, na základě statistických údajů. Jak říkal seržant Tračník, písmenka jsou pro lidi, kteří neumí počítat s čísly.


  • <-100%, -75%) – Nenávist: Při téhle úrovni pocitů obvykle nemůžete toho druhého ani vystát v jedné místnosti, natož abyste s ním měli vztah.

  • <-75%, -25%) – Lhostejnost: Sice toho druhého už můžete vystát, ale zato je vám lhostejný. Zde není z čeho vybudovat vztah.

  • <-25%, 0%) – Kamarádi: Jestliže jste začali na této úrovni, vždy bude někdo, komu potencionálně může dát přednost. Pokud jste však začali na vyšší úrovni a spadli sem, je dost možné, že stále žijete v iluzi vztahu, ale s tím už je konec.

  • 0 – Bod zlomu: Dříve nebo později budete nuceni učinit rozhodnutí, které vyjasní zájem o vás. Tím se rozhodne, jestli se pohybuje v kladných, nebo záporných číslech. Ale nikdy nebude přesně nulový.

  • (0%, 5%> – Těžko čitelná: Už máte reálnou šanci, že se do vás jednou zamiluje. Její zájem je však tak nízký, že je obtížné poznat, zda se vůbec pohybujete v kladných číslech. Zde se vyplácí pokračovat s optimistickým předpokladem, dokud se neobjeví jasný signál, jak je to doopravdy. Na této úrovni stačí i malá chyba, aby zájem poslala pod nulu a tak se vznikají fámy, že ženské neví, co chtějí. Pokud jde váš vztah se slečnou Správnou do háje, právě tady máte poslední příležitost ho ještě zachránit – naprostá většina ho však úspěšně míjí a tak opět vznikají fámy.

  • (5%, 75%> – Vysoký zájem: Sice stále ještě nejste zamilovaní, ale pokud je zájem vás obou v kladných číslech, lze začít uvažovat o vztahu. Protože však bude mít nějaký zájem i o ostatní, tyto hodnoty vám stále ještě automaticky nezaručují vztah ani u slečny Správné. Pokud je např. slečna Správná zamilovaná do jiného, skončíte v pozici kamaráda. Ale kamaráda, ze kterého může být teoreticky časem i něco víc. Takže až zase někdy uslyšíte, že se s ženou nedá jen kamarádit, nebo jak se z kamarádky stala přítelkyně, už budete vědět, že jsou to historky o událostech, které vzešly z této úrovně zájmu.

  • (75%, 100%> – Láska: Chcete-li si vašeho partnera udržet a jeho zájem o vás se dostal až sem, jste v pohodě. I kdyby se objevil někdo, o koho by měl větší zájem, brzy sám opadne a zůstanete jen vy. Tohle je jediný případ, kdy můžete o někoho ztrácet zájem, aniž by on sám k tomu přispěl. Jste-li zamilovaní, vždy mu dáte nižší hodnocení než tomu, koho milujete. Zde se bavíme o skutečné zamilovanosti – rozhodují slova, ne činy. Termíny jako „manželská láska“ označují zájem, který je níže, leckdy i pod nulou, kdy ti dva už spolu zůstávají i z jiných důvodů, než je zájem o toho druhého – viz dále.

Lidé se často mylně domnívají, že lze současně milovat i nenávidět jednu osobu. To není pravda. Můžete milovat její vzhled, ale nenávidět její povahu. Nebo ji můžete milovat a zároveň být na ni za něco naštvaní. Tohle lze. Jak jsem říkal – uvažuji normální a příčetnou ženu;-)

Protože používáme techniku black box, nevíme, jak to funguje uvnitř. Nicméně, pro zájem můžeme dovodit následující charakteristiky:

  • Aby o vás měla kladný zájem, musíte jí vyhovovat po stránce fyzické přitažlivosti. Nelíbíte se jí, nebude kladný zájem.

  • Zájem se může pohybovat nahoru a dolů. Pokud se však jednou dostane pod bod zlomu, už se nikdy nedostane zpět do kladných čísel. Proto můžete najít bývalou, která už s vámi nebude chtít jít zpět do vztahu.

  • Výši jejího zájmu ovlivňuje vaše chování za celou dobu, po kterou se znáte. Proto se nemůže dostat zpět do kladných čísel.

  • Je možné, aby se snížila horní hranice zájmu, kterou u ní můžete dosáhnout. Typickým příkladem je odhalená nevěra.

  • Zájem se u každé nepohybuje stejnou rychlostí. Zejména u 21-letých slečen, +/- 2 roky, si můžeme všimnout, že stačí málo a dojde k výrazné změně. To nám dává 4 roky, kdy se potřebuje vybouřit, zasít královský oves, druhá puberta, říkejte si tomu jak chcete – ve svém důsledku to drasticky snižuje šance, že si dokážete udržet její kladný zájem. Není neobvyklé, aby v tomto věku šla do vztahu s představou, že to bude třeba jenom na rok. Do 23 let [2] je proto lepší se na vztah dívat jako na zkušenost, než jako na trvalý. Dokážete-li zůstat nad věcí, máte větší šanci si ji udržet.

  • Zájem se mění vlivem mnoha vašich akcí a ona tyto akce hodnotí postupně. Je tedy možné, abyste udělali několik po sobě jdoucích chyb a její zájem byl stále v kladných číslech. Proto jsou některé nesmysly považovány za funkční, ač ve skutečnosti její zájem o vás snižují. Vždy platí, že čím více ho snížíte, tím hůře pro vás.

Nechť T je celá doba, po kterou se znáte. Pak můžeme zájem o vás, Personal Interest Level, pojmout jako funkci:
PIL je okamžitá hodnota funkce pil - zájmu o vás v čase t, který měříme od doby, kdy vás poznala. Zdůrazňuji, že se nejedná o lineární funkci.

Jak už bylo řečeno, jde o sekvenční automat. Hodnoty funkce pil tak závisí na historii - jaké byly předchozí hodnoty. V praxi si můžete všimnout, že např. na nepovedený vtip reaguje různě v závislosti na aktuálním PIL. Bývalá se tváří nechápavě, zamilovaná přítelkyně se zasměje.

Duhou významnou vlastností je, že zájem ovlivňuje, jak se chováte k tomu druhému. Tj., jak ovlivňujete její zájem o vás, ovlivňujete, jak se k vám bude chovat. Zde je tedy realizována zpětná vazba, která indikuje stabilitu a vývoj vztahu. Její využití viz článek Výše zájmu.


Slečna Správná

Stanovme si zjednodušující podmínku. Tou bude zájem slečny Správné mít s vámi dlouhodobý vztah. Chcete-li pro sebe to nejlepší, pak pro vztah potřebujete slečnu Správnou, která má konkrétně o vás kladný zájem. Lze tedy napsat
kde RIL, Relationship Interest Level, je okamžitá hodnota funkce ril, která udává její zájem, mít s vámi dlouhodobý vztah. Jedná se o analogii k zájmu o vás, ale pozor – přibližně stejné jsou pouze hodnoty zájmu, ne jejich funkce. Pro dlouhodobý vztah se slečnou Správnou můžeme tedy zkráceně mluvit pouze o jejím zájmu – IL (Interest Level).

Uvedené zjednodušení je tedy v naprosté shodě jak s [2], tak s [3]. V souvislosti se zavedenou terminologií se tedy

  • zájem menší než nula označuje jako záporný zájem, anglicky low interest level,
  • zájem větší než nula jako kladný zájem, zkráceně zájem, anglicky high interest level,
  • nedostatečný zájem říká, že i navzdory kladnému zájmu o vás může dát přednost jinému – viz Damping Factor dále

Hodnocení, že její zájem o vás je kladný, nebo-li vysoký, ještě neznamená, že je vysoký natolik, abyste vyhráli nad konkurencí. V [2] se zájem vyjadřuje v hranicích od 0% do 100%, s bodem zlomu 50% - na zde popsaný zájem ho lze převést lineární funkcí.

I u slečny Správné si však můžeme všimnout, že zůstává ve vztahu i nějakou dobu poté, co její zájem klesnul pod nulu. Když se v souladu s technikou black box nebudeme pídit proč, ale raději se přidržíme faktu, že se tak děje, je nasnadě zavést setrvačnost if (Inertial Force), která bude také funkcí dosavadního zájmu o vztah a celé doby, po kterou se znáte.
wl (l jako Personal Interest Level) a wf (f jako Inertial Force) jsou váhy – jako moc pro ni znamená její zájem o vás a co pro ni znamená váš dosavadní vztah. Pro slečnu Správnou je její současný zájem o vás mnohem důležitější než to, co bylo.

Má-li se rozhodnout mezi dvěma muži, koho z nich by raději do vztahu, nikdy nedopadnou stejně. Pouze může pro veřejnost učinit prohlášení v tomto smyslu, aby si udržela image nestrannosti, či se vyhnula odpovědi. Pro nás je důležitý fakt že neexistují alespoň dva muži, kteří by u jedné ženy měli stejný RIL.


Jiná než Správná

Ostatní typy žen se slečně Správné více, či méně, blíží. Podle toho se také mění role, jakou hraje jejich zájem o vás. Například u zlatokopek to prakticky vůbec nehraje roli. Ženy jsou různé, některým jde o vás, některým jde o peníze, jiná už se od dětství touží stát paní doktorovou, atd. Existuje množina jejich přání (ptj jako Personal Trait), kterým přikládají různou váhu (wi) a které tak ovlivňují její zájem o vztah s vámi, i váš vzhled bude mít nějakou váhu. V jejich maximálních či minimálních hodnotách, rysy musí být vždy v poměru jejich vah. To proto, aby jejich hodnoty nemohly přerůst do nesmyslných hodnot. Matematicky zapsáno to vypadá následovně:Jak vidno, osobnost ženy lze popsat právě s pomocí vah, které jsou použity v rozhodování pro dosažení konkrétního cíle. Konkrétní množina vah v daných rozsazích bude charakterizovat konkrétní osobnost ženy. Aneb, jak jsem ukázal v článku "Svádění je hra", celý proces lze opravdu převést na čísla a prostě si to spočítat. Jenom dostat ty správné vstupní hodnoty s nezbytnou přesností a pak se ještě dokázat řídit výsledkem navzdory emocím:-) Samozřejmě včetně nákladů a možnosti zrealizování výpočtu;-)


Vaše konkurence

Zatím jsme pohybovou rovnici zájmu o vztah s vámi zpřesňovali a chybí nám poslední krok – vyjádřit, jak se na jejím zájmu o vztah s vámi podepíše vaše konkurence. Málo platné, má nějaký zájem i o ostatní muže, se kterými přijde do styku a ten nemusí být vždy záporný. Například se můžete snažit o zadanou, loajální slečnu, která bude mít větší zájem o svého přítele, nebo se můžete snažit o zlatokopku, která dá přednost tomu nejbohatšímu. Zejména, má-li dotyčný princ v botě kámen z magnetové hory;-)

Řešením je zavést tzv. útlumovou funkci df, jako Damping Factor, která je funkcí zájmu o vztah se všemi jí známými muži v porovnání s vámi. Nechť df nabývá hodnot od 0, žádný útlum, až po 1, plný útlum.A to je celá pohybová rovnice jejího zájmu o dlouhodobý vztah právě s vámi. Čím vyšší číslo vám vyjde, tím více o něj stojí. Čím nižší, tím více ho odmítá.

K zájmu o vztah si však uvedeme ještě jeden důležitý bod: neočekávané kopačky ho vždy dočasně ho zvyšují [2].


V praxi

V článku "Svádění je hra" jsem ukázal, že kompletní model pro každou ženu by znamenal příliš mnoho neznámých proměnných. A jak vidíme na úplné pohybové rovnici zájmu, je to pravda. V praxi se ukazuje, že pro významný počet žen je ze všech vah největší zájem o jejich partnera. Proto budou techniky vyvinuté pro vztah se slečnou Správnou fungovat i na významný počet jiných žen – pouze jejich účinnost bude nižší. Konkrétně:Kde w'l je váha přikládaná osobnímu zájmu ideální slečnou Správnou a wl tak odpovídá ženě, na niž používáme danou strategii. Chcete-li měřit úspěch vašeho počínání, pak RIL je hledanou metrikou.

Například pro zlatokopku bude účinnost velmi nízká. Tak nízká, že vás nebude chtít – ve skutečnosti se však jedná o projev pojistky, která vás chrání před nevhodnými ženami.

U jakékoliv slečny Správné bude účinnost úspěšné strategie větší než, protože pro ni platíV souladu s vyhodnocováním podle modelu v článku Svádění je hra, uvedená nerovnice představuje klíč, proč odchylka od modelu značí buď její nedostatečný zájem, nebo že není Správná. Účinností je totiž zároveň daná i pravděpodobnost, s jakou vaše akce zvednou její zájem o vás.

Váhy jsou sice zapsány jako konstanty, ale ve skutečnosti se také bude jednat o funkce. Mění se v závislosti na její výchově, v jakém žije prostředí, atd. Nelze je tedy změnit nárazově, jak se vám už po staletí snaží vsugerovat např. prodejci nejrůznějších nápojů lásky a zaručeně zázračných postupů.

Řekněme, že očekává první rande s útulné kavárně, s příjemnou obsluhou a vtipným společníkem, který se jí bude líbit a tak o něj bude její výchozí osobní zájem kladný. Ačkoliv lze poměrně snadno splnit alespoň 4 body z 5, tj. více než 50%, už jenom na tomto příkladu je zřejmé, že to její kladný osobní zájem nepřežije, bude-li se tam s vámi nudit k smrti. Trik je v tom, že nelze zaměňovat účinnost strategie s počtem výchozích splněných podmínek pro jeden časový úsek.

Téměř závěrem si však dovolím ještě jednou připomenout, že chcete-li tu nejlepší, chcete slečnu Správnou s kladným zájmem o vztah s vámi, RIL, a proto se v prvé řadě staráte o její osobní zájem o vás – PIL.


Jiný vztah než dlouhodobý

Ano, já vím. Řekl jsem, že i sex na jednu noc je druhem vztahu. Jak tedy bude vypadat pohybová rovnice zájmu v takovém případě? Bude stejná pouze se pro daný účel použije jiná sada vah. Nezapomeňte však, že pro některé typy žen, konkrétně např. u ONS, vždy vyjde záporné číslo. Na druhou stranu, některé ženy vám podrží, i když jejich zájem o vás bude pod nulou.

Chcete-li dlouhodobý vztah se slečnou Správnou,
pak rozhoduje její zájem o vás.


Uvedený princip odpovídá realitě natolik, že jej můžete použít i pro vyjádření zájmu muže, anebo třeba pro zdůvodnění, proč si koupí červené lodičky místo modrých gumáků. To už však nechávám na laskavém čtenáři.

Obrázek: Cary Grant a Ingrid Bergman ve filmu Alfreda Hitchcocka Notorious.

This entry was posted on Thursday, March 13, 2008 at 11:35 AM and is filed under , . You can follow any responses to this entry through the comments feed .

44 komentářů

Asi jsem to v tom článku nepochytil, ale pakliže je její zájem menší jak 0, nikdy se nad 0 nedostane.Ikdyž je kladný zájem +10, nikdy se nedostane na bod L."Vhodným" chováním se dá zájem zvýšit maximálně x+20.

March 14, 2008 at 8:13 PM

Someone, hezký článek! Trochu jsi mi zavařil hlavu rovnicemi, ale nebylo to vůbec na škodu.

Takže pokud budu v pokušení souhlasně mrumlat s muži, kteří prohlašují, že ženská je nevypočitatelná, nelze jí rozumět a že neví co chce - vzpomenu si na tento článek.

I kdyby tu nebylo přesné porozumění rovnic, jejich komentář bohatě postačí.

Mám-li vzít v potaz sdělení článku - je velká úleva, když muž si může vypočítat, jak na tom je.

Příkladně, jsem-li v současné chvíli na místě bodu zlomu I, vyplývají z toho následné kroky..

Svádění je prostě hra.

generalissimuss

March 15, 2008 at 10:02 AM

2 dream
Budeme-li se bavit o osobním zájmu, pak se nikdy nedostane ze záporných čísel do kladných. Z kladného čísla, se ale můžeš dostat kamkoliv.

2 generalissimuss
Jj, vypočítat to lze. Jenom je třeba mít dostatečné znalosti a schopnosti:-) Což už ovšem bude pro většinu kámen úrazu.

Pokud budeme ověřovat soubor rad bez modelu, pak čekáme, jestli najdeme takový případ, který dokáže odhalit chybu alespoň v jedné radě. To se ovšem vůbec nemusí stát a chyba tak může zůstat utajena. Ve výsledku je díky tomu možné na ni opakovaně doplácet.

Ovšem když máme model, lze ho ověřit i teoreticky, za pomoci dalších, již existujících technik. A stejným způsobem nám může napovědět i něco, co bychom si bez něj vůbec nemuseli uvědomit. Přemýšlím, že bych to ukázal v článku pracovně nazvaném "Promiň, ale teď nechci vztah".

March 16, 2008 at 1:43 PM

Další vysvětlující komentáře jsou zde.

March 21, 2008 at 2:37 PM

Já tomu nerozumím :)
Řekněme, že ty rovnice platí, ale co z toho? Jaké praktické ponaučení si z nich můžu vzít? Pár článků je, zdá se mi, velmi přínosných - Body language, První polibek. Přečíst si je před čtvrt stoletím, asi by mi byly hodně k užitku. Slečnu Správnou jsem mezitím získal, ani nevím jak. Zpětně se zdá, že to šlo jaksi samo, kolečka do sebe zapadly. Dneska je z ní paní Správná a já už jsem ze hry venku. Občas trochu flirtuju, když cítím zájem na druhé straně, ale nenechávám to dojít daleko. Asi hlavně proto, že se bojím ohrozit hlavní vztah.

Nenacházím tu odpovědi na otázky - Jak poznat slečnu Správnou? Jak vyhodnotit úroveň jejího zájmu? Jak ji zvyšovat? Jsem já ten Správný? Ono to tu možná mezi řádky je, ale zní to dost abstraktně, chtělo by to jednoduché praktické příklady, modelové situace. Takovou kuchařku pro začátečníky. Talentovaní a zkušení nepotřebují rady, radit je potřeba mantákům :)

Somebody

May 29, 2008 at 1:39 PM

Odpovědi na otázky, jak poznat slečnu Správnou, atd. znovu a podrobněji vyjdou v dalších článcích. Zatím jsou dostupné v prvním vydání Teorie zájmu a v The System. Konkrétní situace se řeší na fóru.

Proč rovnice viz předchozí komentář. Jejich význam je samozřejmě popsán v textu.

Jde o to, že nemá smysl psát, jak poznám slečnu Správnou, dokud nevysvětlím, jak se mění zájem žen o vztah.

May 30, 2008 at 3:56 PM

Ahoj rád bych věděl co si myslíš o případech kdy se holka zamiluje ( myslím tím opravdově ) i do kluka, který se jí původně vůbec nelíbil - viz něco jako Angelica a Joffrey de Peyrac , vždyť tam také sezačátku o nějaké fyzické přitažlivosti ani nemohla být řeč .-) a vím z vlastní zkušenosti, že i takové případy se stávají. Jirka

November 6, 2009 at 2:36 PM

Nepopírám, že citové pouto může za takových okolností vzniknout, ale z definice PIL nejde o lásku. Ačkoliv, klidně tomu láska říkat mohou. Nejprve bych se zajímal o to, jak moc byly subjektivně líčené pocity z fyzického vzhledu věrné tomu, co skutečně citila.

Angelika je Angelika. Brát takové příběhy jako sondu do uvažování ženy je značně riskantní. Autor/ka si někde něco vymyslí, přidá do toho všeobecně známé moudro, vhodně přihodí zdůvodnění a pro toho, kdo to vezme za bernou minci, je nemalý problém na světě.

Doporučuji být praktický najít si takovou přítelkyni, pro kterou je příjemné se svým partnerem líbat od začátku - tj. fyzická přitažlivost je tam od začátku.

November 9, 2009 at 1:03 PM

Someone, Ty říkáš, že pokud zájem spadne do záporných hodnot, tak se do plusu nevrátí. Myslím, že chápu zhruba proč (když se zachovám jako blb, ona si to uloží do paměti a prostě už to tam furt bude). Jenže - pamět lidská není dokonalá a dávnou minulost člověk hodnotí s odstupem jinak. Takže, není možné, že Tvoje pravidlo platí jen v krátkém období? Rozumněj, když potkáš holku, se kterou jsi chodil před deseti lety, tak už je to přece úplně jiný člověk...

February 2, 2010 at 9:46 PM

Jestliže mluvíme o vztahu s ženou, tj. nebylo jí tehdy např. 12 let, pak už jen zdravý rozum zabrání:

1. Zázračné transformaci vzpomínky na kopačky do vzpomínky na rozchod ze vzrůstajícího zájmu.
2. Ignorování faktu, že už jste to jednou zkusili a nevyšlo to.

Jedna z nejvíce mylně interpretovaných vět o ženách zní, že ji nemůžeš logickými argumenty přimět, aby Tě milovala. Takže se potkáte s bývalou, jejíž osobní zájem o Tebe už tenkrát klesnul pod nulu, a jdete na rande. Proč? Problém je v tom, že poprvé si mohla myslet, že jsi milý, zábavný, tajemný, atd. - mít osobní zájem. Ale po druhé se musela vyrovnat s výše uvedenými body, jejichž interpretace nezávisí na vzpomínkách. Už ví, jaký jsi a že vám to nevyšlo - tj. provedla logickou kalkulaci, zda s Tebou jít, či ne. A to není osobní zájem.

PS: Všimněte si, jak uvedený rozdíl platí i pro slečny, které s vámi sice jdou na první rande, ale nedělají to z osobního zájmu o vás.

February 3, 2010 at 5:50 PM

Dobrý den,
přiznávám, že v matematice nejsem příliš dobrý, ale nedělá mi problém věřit, že lze zkrze ni chápat vztahové záležitosti. Pominuli tedy fakt, že nejsme s rovnicemi příliš dobří přátelé, tak mi není stále úplně jasná jedna věc... A to, že jakmile zájem slečny klesne pod nulu, pak již není možné jej dostat do kladných čísel... Pamatuje se ve výpočtech i na případy mužů, kteří se aktivně změní? (příklad: Mají spolu vztah, rozejdou se, muž se nad sebou zamyslí, uvědomí si chyby, které ve vztahu dělal, následně napraví svoji osobnost, vylepší tělo, aby si pro příště zajistil lepší šance na trvalý vztah a po letech náhodu zase potká bývalou). To ani v takovém případě nemůže stoupnoit její zájem nad nulu?
WogelWeid

February 16, 2010 at 10:21 PM

Řekněme, že oba měli kladný zájem o vztah, i osobní zájem. Pokud by se stalo něco, za co ani jeden z nich nemohl, a oba by věděli, že časem by to zničilo jejich osobní zájmy, pak by mohl zájem o vztah klesnout pod nulu (rozchod) aniž by pod ni klesnul i osobní zájem. Za takových podmínek by se dalo uvažovat o tom, že kdyby se příčina odstranila, zájmy o vztah by se znovu dostali do kladných čísel a dalo by se pokračovat i s kladnými osobními zájmy - protože ty by se pod nulu nikdy nedostali.

Ale jestliže osobní zájem klesnul pod nulu, viz ?předchozí odpověď.

Na druhou stranu, osobní zájem může být tak blízko pod nulou, že to v souvislosti s kladným zájmem o vztah někteří ani nepoznají, nebo jim to nevadí.

Zásadní problém je, že na tuhle otázku existuje pouze nepříjemná odpověď. Nejde tu jen o fakta, ale i o psychologické faktory. Například, když člověk dostal kopačky, nedaří se mu navázat/udržet si nový vztah, potká bývalého partnera, po té době si rozumí a najednou se má dozvědět, že když to dají znovu dohromady, bude to mít mouchy. No, bude chtít slyšet, co TZ říká? Nebude.

February 17, 2010 at 4:06 PM

WogelWeid said...

Zdá se, že pravidlo o nemožnosti osobního zájmu znovu vystoupit nad nulu, je v TZ docela zakořeněné dogma. Jak se vlastně dospělo k takovému výsledku? ...Manželé, kteří jsou spolu třeba jen kvůli dětem, mají tedy vysoký vztahový zájem, ale záporný osobní, se rozhodnou navštívit manželského poradce. To je takové počínání bez šance?

February 17, 2010 at 8:06 PM

Jak si chceš jinak vysvětlit situace, když už Ti prostě nedá druhou šanci, ačkoliv je jinak volná a jde vám to spolu? TZ tenhle fakt reflektuje tím, že osobní zájem se ze záporných čísel do kladných nevrátí - viz článek.

Proč by chodili k poradci, když mají vztah podle svých představ (kladný vztahový) a víc od sebe nechtějí (záporný osobní)? Není motivace, nebude se to řešit (návštěva poradce). Chceš-li aby teorie odpovídala realitě, nemůžeš ji korigovat podle smyšlené situace, která se navíc ani nestane.

Myslím, že spíš hledáš odpověď na otázku, s jakou přesností lze určit výši zájmu. Tj. zda např. existuje tak nízký, ale stále kladný zájem, že ho lze mylně považovat za zájem v záporných číslech.

Pokud by tedy každý z nich měl kladný zájem, ale mylně považoval zájem svého partnera za záporný, pak by měli motivaci navštívit poradce. A protože ho oba mají kladný, je šance, že se zvýší. A poradce si pak připíše zázrak - nemožnou zásluhu jakou je zvýšení osobního zájmu ze záporných čísel do kladných.

Když se totiž na milé poradce podíváš, v základu dělí své klienty na tři skupiny. Ty, kterým už jasně není pomoci, ty, kteří jenom panikaří a žádný zásadní problém nemají, a pak něco, co bych nazval šedou zónou. Sem spadají páry, které přesvědčí, aby spolu zůstaly (+RIL ∧ -PIL), páry kterým zdánlivě zachrání osobní zájem (+RIL ∧ +PIL++) a páry, které se rozejdou (RIL-). Když se totiž podíváš, co mají k šedé zóně říci, tak po důsledné analýze zjistíš, že oni vlastně neví. I tohle může vyvolávat pochybnosti o invariantu o návratu do kladných čísel. Jenomže, TZ je na rozdíl od poradců'n'psychologů schopná šedou zónu vysvětlit díky matematickému modelu.

Nemluvě o tom, že k poradcům chodí páry s problémy ve vztahu, které nejsou schopny zvládnout. Evidentně tak jde o zkreslená data, mají-li se z nich dělat závěry pro celou populaci.

February 18, 2010 at 10:30 AM

Stále mi ale není jasné, na základě čeho se dospělo k názoru, že osobní zájem jednou klesnuvší pod nulu se do kladných čísel už dostat nemůže...

"Jak si chceš jinak vysvětlit situace, když už Ti prostě nedá druhou šanci, ačkoliv je jinak volná a jde vám to spolu?..."

...Mohu si to vysvětlit třeba tak, že má záporný osobní zájem. Ale jak tato skutečnost reflektuje fakt, že už by teoreticky nikdy neměla být schopna mě znovu milovat? Samozřejmě je možné, že na sobě mocně zapracuju, znalosti nastuduju, sebevědomí zvýším, tělo svaly nabudím a že i přes takové úsilí bude její osobní zájem stále pod nulou... Holt asi patří k těm, které nerady vstupují dvakrát do stejné řeky, mohu si říci, ale jak se v TZ přišlo na to, že takové budou úplně všechny ženy? Existuje snad nějaká studije, která vede k takovým závěrům? Mohl bych třeba říci, zda-li náhodou není tato část TZ trochu ovlivněna případnou negativní zkušeností nějakého guru balení, který neúspěšně užil veškerého svého bohatého repertoáru na znovuzískání bývalé lásky. Ale to neudělám, protože tvrdit něco takového by bylo ze strany vztahového laika, jako jsem já, jen bohapusté kacířství...

February 21, 2010 at 10:56 PM

WogelWeid said...

"Chceš-li aby teorie odpovídala realitě, nemůžeš ji korigovat podle smyšlené situace, která se navíc ani nestane."

Pokud jsem se něčeho takového dopustil, tak se omlouvám. Učinil jsem tak pouze z neznalosti. TZ stále ještě jenom studuji... Mám to tedy chápat tak, že pokud žena vnímá svého muže už jen jako kamaráda, ale občas si posteskne, jak to mezi nima bylo dříve "krásné" (výrazně kladný osobní zájem), tak už jen pro tento fakt nemůže být její současný osobní zájem záporný?

February 21, 2010 at 11:41 PM

Že existují případy, kdy se nedává druhá šance je známo z:

1) deklarovaných názorů/zásad/postojů žen (i mužů)
2) chování žen (i mužů)
3) dalších zdrojů jako je např. [2]
4) vlastního jednání
5) motivace pro rande
6) faktu, že ne každý reaguje stejně na klam utopených nákladů (sunk-cost/concorde fallacy) -viz v závěru komentáře (neinvestuje dál = záporný, investuje dál = kladný)

Ohledně možného návratu osobního zájmu ze záporných čísel do kladných je známo, že:

1) dochází k chybě v odhadhu hodnoty osobního zájmu, tj. při nízkých, nicméně ještě kladných hodnotách ho lidé dokáží považovat za záporný
2) přání otcem myšlenky

Konkrétně, postesknutí, jak to dříve bývalo krásné, vůbec neznamená kladný zájem. Jó, kdyby Tě místo stýskání si zvala na rande, posílala Ti zamilované smsky, zvala Tě k sobě, ať u ní přespíš, apod., to už by mnohem víc vypadalo jako zájem;-) Ona mluví o minulosti a Ty to interpretuješ jako přítomnost.

Women don't lie, men don't listen - DocLove

Omlouvat se nemusíš, o gurech svádění pochybuj. Jenom je třeba si uvědomit, že existují i nedosažitelné cíle. Je třeba jim umět nepodlehnout. Což je vlastně zásadní průšvih NewAge pseudovědeckých a i vyloženě šarlatánských sebezdokonalovacích technik. Jsou schopné živit nereálné naděje, že půjde i to, co (už) není možné. Akorát, že sem tam zapracuje placebo efekt, čhi náhoda. Člověk pak investuje nejen čas a city, ale i peníze.

Takže připomínám, osobní zájem se ze záporných čísel zpět do kladných nevrátí, ale mohlo dojít k chybě při jeho vyhodnocování. Což lze za dostatečně dlouhý časový úsek ověřit podle pozorovaného chování.

Je třeba jak nevěřit v nereálné cíle, tak zbytečně neztrácet naději.

February 22, 2010 at 6:15 PM

Když vynechám příklady typu 'zlatokopka,která nemá zájem,dokud nevyhraju ve sportce' (kde nejde o osobní zájem,jen o její kalkul),co tohle:

Proběhne autonehoda,po níž slečna Správná v rámci amnézie zapomene na to,že se mnou už něco měla a to něco vyústilo v pokles osobního zájmu pod nulu. Já toho využiju a jako pro ni nový člověk začnu znova.

Duševně zdravý člověk se to asi nebude pokoušet ovlivnit a zájem může brzy znova klesnou pod nulu,ale je to důkaz,že i když už pod nulou byl,může se znova vyhoupnout. A ještě jeden:

Ve 20 potkám na ulici stejně starou holku. Pokouším se z ní dostat telefonní číslo. Jsem jí vyloženě nesympatický,nemá zájem,nedává mi ho,já se zklamaně loučím a oba na to brzy zapomeneme. O 10 let později ji potkávám znova. Oba jsme jiní,zejména já,podpořen skvělými osobnímu úspěchy zažitými v posledních letech a po velkém osobním rozvoji už jsem o dost dál. Oba ani nevíme,že je to ta samá slečna,jejíž zájem tenkrát klesl pod nulu. Tentokrát ale zájem má,já ji zvu na schůzku a ona přijímá...

March 8, 2010 at 11:35 AM

ad amnézie)
Došlo k tak výrazné změně, že už balíš jinou osobnost.

ad příklad ve 20)
Slečna vůči Tobě měla kladný osobní zájem, byť velmi malý, ale také měla přítele, kterému byla věrná. Tj. uplatnil se DampingFactor a zájem o vztah s Tebou byl znatelně v záporných číslech. Po 10 letech jsi ji však zastihl nezadanou.

ad příklad ve 20 ještě jinak)
Slečna je zlatokopka a před 10 lety jsi ještě nevypadal jako dostatečně bohatý sponzor.

March 8, 2010 at 6:29 PM

Ad amnézie)
Může zapomenout jen na posledních pár týdnů nebo měsíců.

Ad příklad ve 20)
Může to tak být,ale jak dokážeš,že kdyby její zájem ve 20 klesl pod nulu,ve 30 by mě nechtěla?

March 10, 2010 at 10:20 PM

1. TZ odpovídá pozorovaným skutečnostem
2. Má pro to logické vysvětlení, které AFAIK odporuje pouze "wishful thinking" alias "přání otcem myšlenky"
3. S TZ lze výši zájmu vypočítat

Je mi líto, ale opravdu nebudu opravovat TZ podle situací, kde nejsou k dispozici detaily, nebo jsou smyšlené. To je jako kdyby po Euklidovi chtěli, aby přepracoval Základy, protože "a co situace, kdybys měl čtverec, ale on byl úplně kulatý".


PS: Ad ve 20) navíc nerozlišuješ PIL a RIL.

March 11, 2010 at 9:59 AM

Jde o to,že mnou navržené situace klidně nastat mohou (na rozdíl od tvého úplně kulatého čtverce). Podmínka,že když zájem klesne pod nulu,už nikdy ji nepřekoná,mi prostě přijde zbytečná,vynechatelná a hlavně vyvrácená právě možností uskutečnění mých příkladů.

Naprázdno říct,že má pravda odpovídá pozorovaným zkutečnostem,osolit to nenápadným útokem na oponenta s tím,že si jen přeje,aby tomu tak bylo a přihodit jednu známou skutečnost (v tomto případě,že výši zájmu lze vypočítat) není moc dobrá argumentace.

Jinak,když už tu s tebou píši,dík za práci na tomto webu. Doufám,že budou ještě přibývat nějaké konkrétnější články,zejména do S ženou. Taky by se ti hodilo nějaká SEO,protože když mají všechny články stejný titulek a je tu hromada štítků s jediným článkem,je to fakt hrůza (pro lidi i vyhledávače)...

March 12, 2010 at 9:52 AM

třeba Jestliže takové situace mohou nastat, pak si stačí počkat, až se skutečně stanou a budou k nim k dispozici i detaily. Do té doby se jenom bavíme o tom, jak moc kdo z nás věří, že skutečně mohou nastat - proč ta zdrženlivost, viz za chvíli.

První záznam na blogu je teď zhruba 2,5 roku starý. Jestli invariant o PIL platí, nebo ne, nejenom já to sleduji ještě delší dobu. A zatím to stále vychází, že platí.

Navíc se za ty roky ukázalo, že se takhle obvykle ptají a zkoušejí to ti pánové, kteří se ještě nevyrovnali s tím, že je nějaká nechtěla a pořád si na ni myslí. I když to třeba nepřiznají. No, a k tomu se za tu dobu z jednoho v téhle oblasti stane ještě "tak trochu" cynik, když je pravidelně častován dotazy typu "A pro mou Marušku to nemusí platit, že už mě nikdy nebude chtít, viď, že je ještě šance?". Nemám morálku potřebnou k tomu, abych na tomhle rýžoval peníze a tak se dostáváme k otázce výpočtu:

Možnost výpočtu má totiž i kontrolní funkci - není problém si k libovolnému vývoji situace navymýšlet takové vysvětlení, jaké získá nejvíce uspokojených příznivců. Ale teprve až když si to můžu vypočítat, tak si lze skutečně objektivně a nezávisle ověřit libovolné situace. No, a zatím jsem neobjevil dostatečně dokumentovaný případ, který by "onen kontroverzní" invariant popřel. I když je problém se sběrem detailů. Každý všechno neřekne, anebo to přímo nechce vidět - když se třeba dají znovu dohromady z kladného RIL a PIL hodně blízko nuly, byť v záporných číslech. Protože za těhle podmínek mu může být věrná a občasné "výpadky" přežije.

Jinak díky, se štítky by to už skutečně chtělo něco udělat.

March 12, 2010 at 1:01 PM

V tomto článku je toho velmi přínosného, ale stejně mi nezbývá nic jiného než nesouhlasit. Lidé se mění a to i po emoční stránce. Některé pocity prostě časem vyprchají a to i nenávist. Tvoje interpretace je čistě diskrétní a to ještě s omezenými možnostmi pohybu. Já bych tenhle problém přirovnal spíše k pohybu po kružnici - další analogie je asi zřejmá. Tebou předkládaný fakt, že ze záporných hodnot se nelze dostat zpět do kladných, mi přijde hodně zcestný. Je to subjektivní názor a určitě na to téma nebudu provádět žádný extra výzkum. Slyšel jsem, že existují i rovnice pro naprosto přesný popis funkce lidského mozku, tomu se dá lehce uvěřit, ale je potřeba si uvědomit, že lidský mozek obsahuje řádově 10^20 částic a to prostě spočítat nejde.(zdroj. jeden esej od S.Hawkinga v souboru Černé díry a budoucnost vesmíru) Stejně tak ty emoce, osobně bych se radši pustil do Navier-Stokesových rovnic a pokusil se odhadnou počasí na příští týden. Některé ty tvé rovnice mi připomněly roztomilý důkaz v komplexních číslech, že 1 = -1. Sice je to pravda, ale záleží na interpretaci.

March 20, 2010 at 10:12 AM

Sice je to pravda, ale záleží interpretaci?! 1 není -1. I když existuje varianta vyloženě s napsaným i, ale je to stále ten samý matematický podvod.

Ohledně kružnice - kdyby si tedy chtěl vyjádřit zájem pomocí komplexní proměnné, tak co konkrétně budou její složky vyjadřovat? A opravdu to bude spojitý systém, když dojde k fluktuaci zájmu? ;-) Mimochodem, rovnice TZ nebrání tomu, aby emoce, včetně nenávisti, vyprchaly.

Kromě toho, v daném časovém okamžiku je možný zisk zájmu vždy omezen zhora, zatímco počet bezprostředně následujících akcí zvyšujících zájem ohraničen zhora není - což říká i Scramjet. Takže se se zájmem nemůžeš spojitě pohybovat po kružnici, jestli jsi chtěl např. v některém extrému nechat vyprchat emoce.

Jsem rád za reakce, ale subjektivní dojmy a nedodělané matematické návrhy směřujte alespoň na fórum, ať je diskuze u článku přehlednější. Jinak vidím, že bych měl sepsat článek čistě na téma, jak je to s tím (ne)návratem zpět do kladných čísel.

March 23, 2010 at 3:10 PM

Důkaz, že 1 = -1 platí a podvod to rozhodně není, jen chyták. Platí to jen v komplexním oboru - v tom je ten háček, když se někoho pak zeptáš v čem je chyba. Ty hýříš matematickými a potažmo fyzikálními pojmy a rovnicemi jak na běžícím pásu, ale spíše jen hřešíš na to, že tě nikdo na téhle úrovni nedokáže objektivně sledovat. Já tvoje rovnice nezpochybňuji po matematické stránce, ale po stránce významové. V psychologii bylo provedeno tisíce výzkumů a přesto je lidská hlava pořád ještě black box, jsou tu vztahy, jsou tu zákonitosti, které ti dají dejme tomu 70-80% šanci předpovědět něco správně v tom daném konkrétním problému se stejnými vstupními parametry, ale vždy budeš narážet na faktor X, se kterým prostě nehne nic. Významová hodnota těch rovnic je pro zbytek tvé teorie (která je jinak super) takřka nulová. Až bude na světě Teorie sjednocení (ať už to budou superstruny nebo supergravitace), tak možná něco vypočítáš, ale sám jistě víš, že ani to nebude 100%, díky Heisenbergovu principu. Nenapadám tvou teorii, ale neuznávám její matematický základ. Tohle je víc o filozofii než o exaktním vyjádření. Z fyzikálního hlediska děláš prakticky stejnou věc, jako když aplikuješ klasické Newtonovi zákony v neinerciálních soustavách - nesmysl, ale často i něco vyjde. Mnohem účelnější by byl lehký úvod do statistiky (jestli to někde je tak se omlouvám, nemám pročteno ještě vše). Dále - já neříkal, že něco chci vyjadřovat pomocí komplexních čísel, to bylo jen přirovnání k účelnosti tvých rovnic a můj návrh pohybu pro kružnici je ta jediná subjektivní část mého příspěvku a má spíše filozofický základ. Někdy to určitě rozvedu. Až budu mít další připomínku použiji fórum, jinak díky za reakci.

March 23, 2010 at 6:26 PM

Ještě minipřipomínka. Koukal jsem na ten důkaz, co jsi dal jako link a to je nesmysl přece. Ta substituce -1 = i, není správně a nebo jsem to nepochopil tedy. Pokud by autor chtěl použít tento postup, tak by předposlední řádek měl být 1^2 = i^4, ale za -1 by musel dosadit sqr(-1)^2 (protože sqr(-1)=i, -1 =i^2), ale potom celá rovnost platí jako 1=1 a není na tom nic zajímavého. Tvůj první odkaz na wiki (Mathematical fallacy) to ale vysvětluje docela dobře. V reálných číslech je to samozřejmě nesmysl, ale pokud pracuji s i, tak se pohybuji v C a tam to platí. Komplexní čísla nejsou uspořadatelná podle velikosti a 1 = -1, není problém. Asi tak jako dvě roviny co mají společný právě jeden bod, ale ve vyšších dimenzích. Není v tom nic podvodného. Ale právě na to jsem chtěl poukázat, tenhle důkaz je stejně užitečný jako tvé rovnice (no offence).

March 23, 2010 at 6:51 PM

Ad -1)
Možné to je, že v tom má chybu. Možných matení je víc a dá se použít i třeba bod 4, když se vynásobí i a pak se to odmocní.

Či-li jsi měl na mysli 1+0i a -1+0i?


Ad zbytek)

Podívej se na TZ jako na iterační, adaptivní metodu k dosažení Nashova ekvilibria - dlouhodobého vztahu. Potom faktor X není zásadní problém, i když je to komplikace. Respektive, je experimentálně ověřeno, že existuje neprázdná množina n-tic blackboxů, pro které je možné ho dosáhnout:-)

Matematickou oponenturu udělej, to budu rád. Pouze kruh mi přijde zbytečně "komplexní":-) Ale tak budu hodnotit až podle toho, co s ním případně vymyslíš. Pak to dej na fórum, nejlépe jako článek.

Zatím ještě občas zauvažuju nad tím, jestli -100% je skutečně nenávist. Jestli prostě IL, tj. jak moc chce být se mnou, jenom nenanormovat na <-1, 1> s tím, že PIL=1 koreluje s naprostou zamilovaností. Ostatní čtenáře můžu uklidnit, že z praktického hlediska se tím nic nezmění.

March 23, 2010 at 8:04 PM

Zdravím Someone,
nevím, jak Vás kontaktovat, proto napíši sem, snad se k tomu dostanete. Nesouvisí to s tímto článkem, ale s Vaší Teorií zájmu, velmi mě velmi zaujala!!! Váš postřeh několika druhů zájmů,... možnost kamarádství, které zůstane "kamarádstvím" nebo takového, které potenciálně přeroste ve vztah atd... Jenom mi nesedí, jak se zájem může dostat pod nulu?!!! Nula je nejmenší možná hodnota zájmu - nezájem!! Nejvyšší kolem 100% je láska a nenávist!! Nenávidíme někoho, o koho máme zájem, máme s ním psychologický vztah!!! Je to silný cit a vztah!!! Můžeme toho samého člověk milovat i nenávidět zároveň, je to doopravdy možné, kdybych to nezažil, nepsal bych sem!!! Můžete mi to vysvětlit? Nepřišel sem se hádat, ale zeptat se Vás na vysvětlení!!!
Děkuji, s pozdravem Thomas

June 2, 2010 at 7:50 PM

(Předhozí komentář byl původně vložen k článku k Reiki, takže jsem ho překopíroval k relevantnímu článku.)

Zdravím, nula není nejmenší možný zájem - tím je -100%. Zájem vyjadřuje, jak moc chceme být s tím druhým. Na tohle téma chystám samostatný článek, o vztahu osobního zájmu (PIL) a zájmu o vztah (RIL).

Ohledně nenávisti a lásky k jednomu člověku, viděl bych to jinak. Řekl bych, že to, co je považováno za lásku, je nějaká psychická závislosti na tom druhém.

Abych trochu předvyzradil z budoucího článku o PIL a RIL: v kontextu láska a nenávist se dá záporný PIL pochopit jako ztráta toho jedinečného, co mezi dvěma partnery bylo. Kladný RIL by potom byla nějaká motivace přece jenom ještě zůstat ve vztahu, nebo efekt už v článku zmíněné setrvačnosti. Takže potom můžeme rámcově identifikovat 3 situace:

3. PIL i RIL se pohybují směrem nahoru a jde o "vzkvétající" vztah.
2. PIL i RIL se pohybují směrem dolů a jde o regulérní rozchod.
3. PIL klesá a RIL ne, a s tím, jak se zvětšuje jejich rozdíl může docházet k tomu, co by se dalo někteří popsali jako love-hate relationship. Já bych to prostě nazval vzrůstajícím diskomfortem z toho, jak moc se vztah zhoršuje oproti touze, jak by měl vypadat.

Nicméně, teď možnost i horší varianty: I milovaný partner dokáže něčím naštvat. Ale to není nenávist. Pokud by to ovšem byla nenávist, a střídala by se s láskou tak, že by vznikal dojem, že je možné je oboje cítit současně, doporučuji vyhledat psychologa.

June 2, 2010 at 7:54 PM

Dobrý večer,
myslel sem tím, že kvalitativně máte pravdu! Myslím, že záporný zájem je sice stále zájem, ale kvalitativně záporný, nenávistný!!! Ale kvantitativně je láska a nenávist silný vztah, do kterého investujeme spoustu energie!!! Jako když se staráte o rodinu, kterou milujete a také se staráte o ty, kteří vás ohrožují (ty nenávidíte)!!! Státy, které se nenávidí, se hlídají a investují do rozvědných služeb, lidé, kteří se nenávidí o sobě hledají informace a slabé stránky, to samé strany!!! Je to vysoká investice, někoho nenávidět, stejně jako milovat (někdo žije pouze nenávistí - fanatici,...), skinhedi a romové se vyhledávají, aby se porvali, protože se nenávidí!!!! Z kvantitativního hlediska je nenávist vysoký zájem (i když z kvalitativního záporný - 100%)!! Je to jako orgasmus a bolest, hodně silné pocity (kvantitativně, množstvím energie), ale kvalitativně leží na opačných koncích. Nevím, jak to přesně vyjádřit. To, že z lásky neklesáme přes nulu, ale rovnou k nenávisti se také často stává...
Děkuji, Thomas

June 2, 2010 at 10:21 PM

A pak, ještě jedna zajímavost, proč řikáš, že pokud zájem klesne pod nulu (což mi přijde jako paradox - viz naše debata o záporném zájmu), už nikdy se nedostane nahoru? Ty si nezažil spolužačku, o kterou si neměl zájem, nelíbila se ti, pak si na ní narazil za pár let a hup - byla z ní sexy kočka? Nebo jako když nachytáš svojí holku při nevěře, budeš jí chvíli nenávidět, nebo jí nebudeš chtít vidět, ale pak se k ní můžeš klidně vrátit (stává se to přece, i když já bych to osobně asi neudělal)!

Byla součást komentáře vloženého k Evoluční biologii. A nyní už odpověď:


Když se na podíváš Pohybovou rovnici zájmu, tak tam máš nějaké PTj, mezi které patří i vzhled. V podstatě bys je mohl vzít jako výsledný vektor z toho, co chceš a co ona splňuje. Takže když upravíš, co ona splňuje, tak Ti potom může vyjít vektor, který dává kladný zájem. Akorát, že pro TZ už takový vektor popisuje jinou osobu

Nematematicky řečeno, TZ člověka identifikuje jako kombinaci vzhledu a osobnosti. Když jí vyměníš vzhled, tak podle občanky je to sice stále ta samá osoba, ale pro TZ už ne.

Neříkám, že je to lidsky intuitivní přístup. Takže to beru jako námět, co na rovnici lépe vysvětlit.

June 15, 2010 at 4:30 PM

Ahoj Someone, tu rovnici, kde zavádíš dumping factor, máš nesmyslně. Říká, že

ril=(1-df)*rilx,

kde rilx jsem označil ril, který by měla, kdyby neměla zájem o jiné muže, a df je mezi 0 a 1. Ale z toho plyne, že vlivem df se jen snižuje absolutní hodnota rilx, ale nemění se znaménko. A pokud je rilx záporný, tak se působením df zvyšuje, což mi přijde jako divný výsledek. A taky pak nemůže platit argument, který jsi uvedl výše tady v diskuzi:

ad příklad ve 20)
Slečna vůči Tobě měla kladný osobní zájem, byť velmi malý, ale také měla přítele, kterému byla věrná. Tj. uplatnil se DampingFactor a zájem o vztah s Tebou byl znatelně v záporných číslech. Po 10 letech jsi ji však zastihl nezadanou.


Protože ten předpokládá, že ril se můžu v důsledku Damping factoru změnit z kladného na záporný, což daná rovnice neumožňuje.

Jako celek mi přijde, že ty rovnice používáš dost samoúčelně. Aby jsi mohl na nil používat sčítání a násobení, tak na něm musíš zavést metriku, což jsi pořádně nevysvětlil. A přijde mi dost pochybné ji zavádět, přijde Ti rozumné tvrdit, že mezi nil -0.7 a -0.4 je stejný rozdíl jako mezi 0.1 a 0.4. Mně moc ne.

Lukáš

September 7, 2010 at 3:53 PM

Ahoj, u df předpokládám, že je nulový, jakmile je osobní zájem pod nulou. Ale to v textu opravdu nikde nemám, takže máš s připomínkou pravdu.

Pro IL předkládám R1 a rozdíl mezi -0,7 a -0,4 a mezi 0,1 a 0,4 bych považoval za stejný. Ale co už nepovažuji za stejné, to jsou náklady na to, aby došlo ke změně z -0,7 a z 0,1 o +0,3. Netvrdím, že je to nejlepší možný přístup, jenom že se jeví jako postačující.


"Service pack" pak vyjde jako nový článek, jen co mi zbyde čas ho dokončit. Pokud tam toho najdeš víc, budu rád.

September 7, 2010 at 5:05 PM

Následující je odpověď na tento komentář:

RIL může být i vztah ve smyslu zahýbání, je to opravdu myšleno ve smyslu anglického relation.

Pokud si najde někoho jenom na sex, pak o něj může, ale i nemusí mít +PIL. Protože ho má jenom jako bokovku, tak má +RIL pro oficiálního partnera, zároveň s +RIL pro bokovku. A pokud oficiálního partnera sexem s jiným podvádí, tak o oficiálního partnera nemá +PIL. Takže se může stát, že si nakonec najde někoho, o koho bude mít +PIL i +RIL jako o oficiálního partnera - třeba i tu bokovku, když by o ni měla +PIL.

September 16, 2010 at 2:08 PM

Když mě bude chtít pouze na sex, jaký má o mě zájem? Je to nízký kladný RIL, jelikož sex je druh vztahu, nebo nízký kladný PIL, jelikož má zájem o mě, ale vztah nechce?

Připadá mi, že důležitější je +PIL, jelikož je bez postraních úmyslů, zatímco +RIL může znamenat spoustu věcí. Když mam kladý PIL, ještě pořád ale se mnou nemusí chtít chodit, je to tak? Může třeba chctít zůstat s boháčem, nebo se "zodpovědným" otcem od rodiny,... ale je lepší mít +PIL

September 16, 2010 at 3:42 PM

Čistě sexuální poměr je, "technicky vzato", taky vztah. Takže je to pak kladný RIL, a jak velký - podle toho, jak často ho spolu máte.

Pokud si Tě chce nechat jenom na sex, tak nemá kladný osobní zájem, nebo není Správná.

Ad druhý odstavec, je to tak.

September 22, 2010 at 7:31 PM

Myslím, že u mužů se PIL a RIL překrývají více než u žen!!! V kladném i záporném smyslu.

Co se týče PIL u žen, je to podle mě záležitost více osobnosti, než vzhledu. Jak se již píše na jiném místě, myslím, že ženám stačí u mužů "neošklivost" (jak u které), ale hodně dají na to, zda je muž vnitřně silný, nebo slaboch! Dále na akceschopnost (energičnost) a na důvtip (u některých je to to nejdůležitější)!! A hlavně se jim nemůže věřit to, co říkají, že chtějí, protože to často vůbec neodpovídá jejich skutečné touze...

September 22, 2010 at 8:47 PM

Z čeho by totiž jinak pramenila touha některých žen pouze po sexu (mírně kladný RIL) s nějakým mužem, když by PIL byl záporný?! O peníze zde nejde. Kdyby chtěla jenom tělo a sex, je to druh kladného osobního zájmu? V takovém případě jí přece něco také musí přitahovat.

September 22, 2010 at 8:51 PM

PIL může být v záporných číslech, ale také může být velmi blízko nuly. Anebo je sice kladný, ale tak blízko nuly, že to jde špatně poznat.

September 23, 2010 at 12:00 PM

SomeoneCZ:

Když se na podíváš Pohybovou rovnici zájmu, tak tam máš nějaké PTj, mezi které patří i vzhled. V podstatě bys je mohl vzít jako výsledný vektor z toho, co chceš a co ona splňuje. Takže když upravíš, co ona splňuje, tak Ti potom může vyjít vektor, který dává kladný zájem. Akorát, že pro TZ už takový vektor popisuje jinou osobu

Nematematicky řečeno, TZ člověka identifikuje jako kombinaci vzhledu a osobnosti. Když jí vyměníš vzhled, tak podle občanky je to sice stále ta samá osoba, ale pro TZ už ne.

Mislím, že bys měl tohle zvážit. Člověk se neustále mění (ne jen vzhledově, i psychycky) a také se neustále posouvají váhy které jednotlivým vlastnostem přikládáme (z tohoto pohledu by bylo lepší realtime přepočítávání než "pro TZ jiná osoba"). Z toho plyne že když jsem blízko nuly, stačí nějaká změna k přehoupnutí přes hranici. Na rovnici jsem ani nekoukal, za což se omlouvám(přijde mi zbytečná protože neumím spolehlivě dosadit proměnné a taky složitá - matika mi jde ale tohle jsme ve škole ještě neprobírali), takže nevím jestli to jde matematicky, ale podle smyslu mi přijde, že to takhle funguje.

Řeknu to ještě jinak, to na co narážím je spíš princip neuvažující změnu, než praktická funkčnost rovnic.

Taky uvádíš:

Takže připomínám, osobní zájem se ze záporných čísel zpět do kladných nevrátí, ale mohlo dojít k chybě při jeho vyhodnocování. Což lze za dostatečně dlouhý časový úsek ověřit podle pozorovaného chování.

Další důvod ke zrušení pravidla.

Na druhou stranu tohle pravidlo je nejspíš prakticky ověřené a také užitečné (i z psychyckého hlediska - člověk neupadne do sebeklamu) a tedy by mělo zůstat.

Jen ještě naťuknu něco, čemu bych později rád věnoval článek na fóru. Tento blog mi přijde velice dobrý (oběktivnos, upozornění na manipulace, zajímavé myšlenky a jejich přinosnost, uvedení zdrojů) ale jako celek mi TZ nepřijde o moc lepší nežli pickup. Člověk by se spíš měl naučit spoléhat na svou intuici a na praksi, chyby děláme nikoli z hlouposti, ale aby jsme se poučili a vnitřně změnili, a to se stejně nedá obejít pomocí berliček (pickup, TZ, hypnóza, léčitelé, guru, atd). Vždy se totiž najde něco, na co berličky nestačí a čím déle se problému vyhýbáme, tím tvrdší to pak bude. Je to jako se školou, bez ní se neobejdeme, ale na život nás nepřipraví.

Ještě uvedu že jsem se prokousal všemi komentáři, a tohle téma je opakováno pořád dokola, bylo by tedy dobré shrnout to přímo do článku.

Omlouvám se za případé špatné použití/pochopení výrazú a pravopis, doufám že myšlenky z toho pochopíte.

s úctou Simeon

March 23, 2011 at 11:37 PM

Díky za reakci, faktem je, že draft nové verze článku je rozpracován. Jenomže mám pořád na práci něco lepšího, resp. alespoň pro mne mnohem zajímavějšího, takže zatím tak.

Ohledně vektorů, Pt je vektor jak jsou plněny její požadavky, a ještě ho musíš vynásobit vektorem vah. Tohle jsi pochopil jinak.

Chyba v odhadu zájmu rozhodně není důvod k úpravě rovnic, respektive ke zrušení invariantu o návratu PIL zpět do kladných hodnot.

Člověk se sice mění v čase, ale k dostatečně významým změnám jen tak rychle nedojde. Pokud např. vyhodnocuješ zájem slečny, kterou znáš třeba dva týdny, je nesmysl uvažovat, že se nějak zásadně za tu dobu změnila.

Ad Pickup, já netvrdím, že je TZ dokonalá. Ale je tu přinejmenším jeden zásadní rozdíl. TZ umožňuje výpočet výše zájmu. Takže srovnávat TZ a Pickup je asi jako srovnávat vědeckou medicínu s léčitelstvím, nebo astronomii s astrologií;)

March 24, 2011 at 7:31 PM

Moc zajímavý a hezký článek. I ty ostatní. Děkuju za ně. Moc se mi líbí. přesto mám několik poznámek a jeden popis vztahu o kterém bych chtěl slyšet jak do teorie zájmu zapadá, protože mu sám vlastně nerozumím. :-)

Nejdříve ty poznámky:

1) Přijde mi zvláštní myšlenka, že kamarád nemůže nikdy postoupit výše. Tedy jestli tomu rozumím, tak přesnější formulace by byla, že je možné začít někde, řekněme u lhostejnosti a postupovat stále nahoru až do lásky, ale jakmile se člověk dostane do kladných čísel a z nich klesne pod nulu na kamaráda, tak už není cesty zpět. Chápu to tak správně? Pokud ano, jak to, že existuje celá řada vztahů, která si právě tímto prošla? Začali spolu chodit, ale pak se stali kamarádi a po čase se do sebe zamilovali a měli spokojený vztah trvající déle než dva měsíce. Co jsem špatně pochopil?

2) V tomto i jiných článcích se mluví hodně o modelování a matematice jako pomůcce pro odhadování dalších akcí a jejich úspěšnosti. Nicméně naprosto mi tu chybí nějaký uchopitelný návod. Něco jiného je vzoreček a vysvětlení jeho pojmů, ale přesto úplně nechápu jak jej použít. Je to nejspíš tím, že nemám dostatečné matematické vzdělání ani zkušenosti, ale přesto by mě to zajímalo. je možné někde uvést příklad takového modelování ve vztahu k uváděným vzorcům?

No a nyní také ten vztah:

Jde o vztah, kterému úplně nerozumím a docela by mě zajímalo jakým způsobem zapadá do celé teorie zájmu. Ten vztah je velmi zvláštní a velmi propletený a nejsem si samozřejmě jist nakolik je všechno v jeho historii relevantní pro jeho definici, proto se to pokusím popsat vlastními slovy a pokud to vyvolá nějaké otázky k doplnění rád je doplním.
Tedy předně je to nenaplněný vztah, to bylo asi jasné hned, ale pro pořádek to uvádím. Tedy mám slečnu správnou, u které však vím, byť to nebylo prokázáno fyzickým experimentem, ale "jen" diskusí, že zájem o vztah sexuální povahy nemá. Nicméně ve všech dalších ohledech se chová jako bychom partneři defakto byli.
To znamená, že spolu trávíme každý den několik hodin. Většina toho je přes nějaký instant messenger, ale samozřejmě několikrát do týdne jsme spolu i fyzicky. Dalo by se rozhodně říct, že spolu trávíme naprostou většinu volného času. Stejně tak sdílíme spousty zájmů a aktivit nejrůznějšího charakteru.
Dále spolu sdílíme všechna tajemství a informace i intimního rázu. Ano vím, že to je mírně nadnesené nikdy nikdo neví všechno, ale pro ilustraci třeba vím až takové intimnosti jako třeba kdy má menstruaci atd. A v neposlední řadě třeba má klíče od mého bytu a přijala je pro svojí potřebu a ne pro případ, že třeba někdy svoje zapomenu a samozřejmě je občas využívá a chodí ke mně třeba přespat (bohužel ve vší početnosti :–)).
Celá tato situace není momentální výkyv z normálu, ale trvá již nějakou dobu, konkrétně asi půl roku. Prostě ať je to co je to za vztah, přijde mi, že to obyčejné kamarádství rozhodně není. Ale co to tedy vlastně je? To je pro mě opravdová záhada.
Samozřejmě mě nejde ani tak o to, jí nějakým způsobem zlomit a dostat do postele. To druhý bych samozřejmě rád, ale to první si myslím, že ani nejde. To co mě u toho vztahu zatím drží je jakási zvědavost. Co z toho bude? Co si od tohoto vztahu slibuje? O co jí jde? Samozřejmě nevím jak dlouho mě to bude bavit, ale zatím mě to rozhodně baví. Přesto bych rád slyšel názor jak a kam to zapadá v teorii zájmu.
Díky

April 25, 2011 at 10:55 AM

ad 1) Tvoje přesnější formulace by znamenala, že máš šanci u každé. A to je v rozporu s realitou => potřebuješ nějaký minimální zájem.

ad 2) Různě po článcích a po fóru jsou rozesety příklady.

Po zkušenosti s tím, jak jsou moje myšlenky "vyinspirovávány" z blogu některými frikulíny, aniž by uváděli zdroj, jsem se přestal snažit dávat ucelené příklady. Všimnul jsem si, že tihle frikulíni totiž potom nahrazují moje znalosti svými smyšlenkami. Pozornému čtenáři pak rychle dojde, že oni nejsou skutečnými autory.

ad vztah) Vycházím jen z toho, co jsi napsal. V článku Láska a zamilovanost máš podložené, co je zjevné. Pokud by o Tebe měla kladný osobní zájem, chtěla by s Tebou mít sex. Využívá Tě (vrba, místo k přespání,...), nebo nemá ráda sex (Kinseyho výzkum mluví jasně, je to zanedbatelná šance). Je mi líto.

Chceš-li dosáhnout Pyrrhova vítězství, dej jí ultimátum. Buď Ti dá, nebo vrátí klíče. Pochopitelně nejde o strategii vedoucí ke vztahu.

April 25, 2011 at 6:52 PM

Post a Comment