Read about The Theory of Interest first, if you've come here because of women. Otherwise, check the table of contents. Despite model scenarios, you can lose some illusions here.

Pokud jste tu kvůli ženám, přečtěte si, o čem Teorie zájmu vlastně je. Jinak zkuste rovnou obsah. Ač uvedené jsou modelové situace, nedivte se, když tu přijdete o iluze.

Kterou vysokou školu studovat?  

Posted by SomeoneCZ in , ,

V souvislosti s jedním nedávno položeným dotazem mě napadlo, jak je vlastně jednoduché formulovat kritéria pro výběr vysoké školy. Viděli jste někdy ty rozsáhlé dvojstrany v novinách, které se tváří jako velmi důkladný test vysokých škol? Nevím jak vy, ale mě tam pár informací chybí.

1. Kdo studuje a proč?

Co obvykle normální člověk chce od vysoké školy? Jednak aby mu její absolvování v budoucnu přineslo více peněz, a jednak aby dělal práci, která ho baví. V praxi jsem si pak všimnul tří skupin absolventů vysokých škol.

První skupinou jsou lidé, kteří danou školu vystudovali, protože je to zajímalo, ale poptávka po jejich vzdělání na trhu práce prakticky neexistuje.

Druhou skupinou jsou lidé, kteří studují pro titul. Díky titulu se totiž u některých zaměstnavatelů, např. stát, dostanou do vyšší platové třídy. Tihle lidé si vybírají školu tak, aby pro její absolvování toho museli udělat co nejméně. Zajímavým rysem, respektive důsledkem, je, že jimi vybírané studijní obory nevyžadují znalost (aplikované) matematiky – maximálně tak po formální stránce, ve skutečnosti nepotřebují rozumět matematice aplikované na danou oblast.

A konečně třetí skupinou jsou lidé, po jejichž odborných znalostech je na trhu práce poptávka. A opět není bez zajímavosti, že v drtivé většině studijních oborů neuniknete matematice. Přičemž tuhle skupinu lze dále rozdělit na lidi, které vybraný obor baví a kteří to dělají vyloženě s odporem a jen pro peníze.

2. Kde se uplatníte?

Podívejte se, jak daná škola popisuje vaše budoucí možnosti uplatnění. Pokud totiž říká, v jakém odvětví budete pracovat, ale už neříká, co tam budete dělat, pak bych od toho dal urychleně ruce pryč. Měl bych totiž silné podezření na Forerův efekt – např. dozvíte-li se, že se získáte široký ekonomický rozhled, se kterým se uplatníte v podnikové sféře, co to znamená? Že budete dělat vrátného? Sekretářku řediteli? Nebo snad ředitele podniku? No, spíš toho vrátného nebo sekretářku. Škola, která ví, co vás učí, a o její absolventy je na trhu práce zájem, taková škola vám napíše konkrétní pozici, na jakou se hned po skončení školy můžete dostat (a její absolventy na takových místech také najdete).

Pochopitelně tomu ale nebudete slepě věřit, a tak se podíváte na stávající pracovní nabídky z daného oboru. Tímhle si vyfiltrujete obory, o které je skutečně zájem a které jsou placené adekvátně vašim představám. Což nám, až na pár vyjímek, prakticky nechá téměř jenom technické obory a medicínu.

3. Škola přijímá tolik a tolik procent uchazečů

Ač je tento ukazatel velmi oblíbený, dá se totiž snadno vyčíslit, je naprosto k ničemu. Představte si technickou fakultu, která vlastně neprodukuje nezaměstnané, ale je náročná. Na takovou školu se většinou budou hlásit lidé, kteří na to mají. Jenom jich nebude moc. Takže počet přijatých uchazečů se velmi snadno může blížit třeba 90%.

Naproti tomu si představte jinou školu, ve které o matematiku vlastně ani nezavadíte, a je veřejným tajemstvím, že nikdo nechápe, jak jsou její absolventi společnosti prospěšní. Lékař léčí, inženýři staví třeba mosty, elektrárny, auta, atd., ale tady? A přesto se na takovou školu může hlásit enormní množství uchazečů, takže taková škola klidně přijme např. jen 10% uchazečů.

Takovým uchazečům jde zkrátka o to, aby toho získali co nejvíce, za co nejméně námahy. Přece když vám půjde jenom o vyšší tabulkový plat, a titul nemusí nijak souviset s vaším oborem, tak si přece nebudete komplikovat život matematikou, když se k vyššímu tabulkovému platu můžete stejně tak dobře prožvanit.

Dalším faktorem, který nám zanáší chybu do takového ukazatele, je možnost ubytování a dojíždění do školy. Kdo má školu v místě, ten asi nebude chtít dojíždět někam do tramtárie. Byly by to pro něj komplikace a výdaje, jimž se lze vyhnout. Pražské školy tak patrně budou mít větší počet uchazečů než jiná, menší města.

4. Praxe vs. teorie

Občas se najde někdo, kdo si myslí, že vysoká škola by měla klást větší důraz na praxi, než na teorii. Tato myšlenka je naprosto scestná. Praxe je totiž o používání konkrétních nástrojů. Když opustíme vysoce sofistikované nářadí, jako je lopata, nůžky, zednická lžíce, atd. a půjdeme na vyšší level, třeba na počítače, uvidíme, že nástroje se v čase mění. Zato ta prokletá teorie zůstává pořád stejná. A je to teorie, která vás dokáže udržet na vašem pracovním místě. Když totiž znáte teorii, tak se snadno naučíte pracovat i s dalším nástrojem, protože chápete principy, které formulují daný problém. A kdo tvrdí, že ne, ten ve skutečnosti nepotřebuje vysokoškoláka.

Vysoká škola vás má naučit přemýšlet a vybavit znalostí teorie pro daný obor s tím, že si ji procvičíte na konkrétních nástrojích. Ale v žádném případě vysoká škola nemá být rekvalifikační kurz, jak se dělá s konkrétním nástrojem.

5. Dřív to bývalo těžší

IQ je v populaci rozloženo tak, jak ukazuje Gaussova křivka. Vezmeme-li rok, kdy na vysokých školách byl přetlak uchazečů, dali se vybrat tací, kteří měli dostatečnou úroveň na tehdejší poměry. Dá se říci, že takoví, jejichž IQ bylo v té době větší než nějaká hraniční hodnota - třeba 120.

Problém je však v tom, že když klesá porodnost, klesá i tato hraniční hodnota – třeba ze 120 na 110. IQ je totiž v populaci rozloženo relativně, ne absolutně. Což, zjednodušeně řečeno, způsobí, že naroste počet studentů, kteří studium nezvládnou, protože jejich IQ sice může být 120 podle dnešních měřítek, ale nebude 120 podle dřívějších měřítek.

Procento úspěšných absolventů tak může klesnout např. z 80% na 50%. Je to dáno tím, že školy dostávají od státu peníze za počet studentů.

Bohužel ještě existuje další problém, a tím je odměna za absolventa. Je nesmysl se domnívat, že vysoká škola zvýší IQ svých studentů. Nezvýší. Proto si to nemohu interpretovat jinak, než že stát motivuje školu k tomu, aby dala prostor kvantitě na úkor kvality. Respektive se domnívám, že kdyby se dnešní vysoké školy doopravdy vrátily k standardu z doby před 15-20 lety, tj. doby studií silných populačních ročníků, tak by musely nutně zkrachovat, protože by od státu nedostaly dost peněz za absolventy a studenty vyšších ročníků. Z čehož vyvozuji, že hodnota vysokoškolského titulu devalvuje.

6. Výzkum

Škola dostává od státu peníze nejen za počet studentů, ale i za výzkum. Je to další položka, kterou je snadné v přehledu vysokých škol zhodnotit. Existují ukazatele, jako je např. počet publikací v časopisech a sbornících konferencí evidovaných v nějaké mezinárodní databázi publikací. A na základě těchto ukazatelů škola od státu dostává peníze za výzkum.

Novináři se však ve svých přehledech dopouštějí zásadního omylu. Zatímco prezentují tyto ukazatele jako ukazatele výzkumu, ve skutečnosti pouze prezentují schopnost školy získat peníze od státu za činnost státu vykazovanou jako výzkum. Nikdo už nezkoumá, zda máte čárku za opravdu dobrý článek, nebo za článek s nulovým praktickým přínosem.

Jako uchazeči o studium prostě výzkum vámi zkoumané školy nedokážete zhodnotit. To dokáže jenom pár odborníků z oboru a těch se nikdo na názor neptá. Ani Albert Einstein nedostal Nobelovu cenu za Teorii relativity. Prostě bych se tady řídil značně zjednodušenou poučkou, a sice že užitečný výzkum se dá čekat od inženýrů a lékařů.

Jediná pozitivní zpráva na tom je, že čím více máte peněz i za něco jiného než za počty studentů, tím si můžete dovolit držet výš laťku nějaké minimální úrovně kvality, kterou musí studenti splnit.

7. Práce a škola současně

Děje se to, dá se to zvládnout. Ale čekejte, že jakmile se dostane do rukou někomu, kdo z vaší školy nemá v úmyslu dělat tzv. továrnu na diplomy, půjde to zatraceně těžko. A možná že ani nepůjde. Závisí to na úrovni přednášejících, která implikuje jejich požadavky na vás, úrovni školy, vašem IQ a vašem volném čase, který dáte studiu.

8. Světovost školy

Normálně bych pod tímto pojmem rozuměl pověst školy, ale ouha. Je to jinak. Myslí se tím, zda máte šanci na dané škole vyjet do zahraničí a kolik akademických pracovníků bylo na zahraniční univerzitě.

Ad výjezd studentů do zahraniční, na tohle rovnou zapomeňte jako na ukazatel kvality nějaké školy. Pokud vím, na všech státních univerzitách tuhle možnost budete mít a jestli pojedete, bude prakticky na vás.

Ad výjezd akademických pracovníků, myšlenka to není špatná, ale dle mého názoru nebude platná, dokud bude stát dávat peníze za kvantitu studentů a ne za kvalitu absolventů – viz 5. bod.

9. Výše platu

Kolik budete vydělávat, záleží i na městě, kde budete pracovat. Kde jsou vyšší životní náklady, tam budou i vyšší platy. A nezohlednit to, to je jako ptát se lidí vycházejících po bohoslužbě z kostela, kolik z nich věří. Také by vám nevyšlo, že jsme ateistický národ. A přitom jsme;)

Výše platu není poplatná jenom tomu, co umíte, ale i tomu, o kolik peněz si dokážete říci. V praxi to lze pěkně sledovat na šarlatánech, kteří neváhají svým obětem účtovat vysoké částky za pochybné služby.

Chcete-li mít práci a uznání, studujte obory,
za jejichž absolventy jsou vidět konkrétní a užitečné výsledky jejich práce.

This entry was posted on Wednesday, February 5, 2014 at 12:08 PM and is filed under , , . You can follow any responses to this entry through the comments feed .

7 komentářů

Co flynnův efekt ? Proč by měly být školy jen pro lidi s IQ nad současných 120 ? Třeba je i minulých IQ 120 postačující pro dnešní vysokou školu, byť tehdejších 120 bodů je dnešních 110 bodů (mluvim o rozestupech celých generací).

Chci tim říct, že pokud je dnešních 110 jako dřívějších 120, tak je také více studentů, ale látka se zas tolik nemění (teorie, jak říkáš, zůstává, třeba matice, dost stejná).

Jiná věc je, že se berou i lidé vyloženě hloupí bez ohledu na flynnův efekt

February 5, 2014 at 2:55 PM

Když se narodí, dejme tomu, 1000 dětí, tak řekněme, že třeba 25% bude IQ dost vysoké na úspěšné dokončení vysoké školy - tj. 250 studentů.

Když se další rok narodí 500 dětí, tak už to bude jenom 125 studentů. Jenomže kvůli financování za studenta a absolventa se škola bude i další rok snažit přijmout 250 studentů.

Čili problém je v tom, že jak nám klesá demografická křivka porodnosti, tak nám zároveň s ní klesá absolutní počet lidí s IQ nad nějakou hranicí. A podle všeho absolutní počet lidí s dostatečným IQ klesá vlivem porodnosti rychleji, než stoupá Flynnovo efektem.

February 5, 2014 at 3:26 PM

A to ještě není jisté, jestli flynnův efekt není menší (či chybný) než potenciální dysgenický efekt. Nevím, co více odpovídá pravdě

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6920

February 5, 2014 at 4:31 PM

A co si myslíš o soukromých VŠ ?

February 6, 2014 at 7:47 PM

Nejprve shrnu ukazatele ke studiu na VŠ:

a) Procento přijatých uchazečů dává šanci na přijetí ke studiu

b) Procento peněz za studenty z celkového příjmu katedry, jejíž obor budeš studovat, ukazuje jak moc velké máš šance, že úspěšně vystuduješ.

c) Procento peněz za něco jiného než za studenty z celkového příjmu katedry, jejíž obor budeš studovat, ukazuje jak moc si může daná škola dovolit preferovat kvalitu studentů před jejich kvantitou. Přitom tu jde o hlavně o peníze za výzkum - byť už třeba aplikovaný do praxe (tzv. spolupráce s průmyslem).

Každopádně však platí dvě věci:

1. Kvalitní škola má akademické a vědecké pracovníky schopné dělat výzkum.

2. Mám-li byznys založený na tom, že učím za peníze, tj. dostávám peníze za rozdávané diplomy, pak je tu zjevný konflikt zájmů mezi kvalitou a kvantitou. Proto je důležité sledovat, kolik peněz dostávam za výzkum - tj. kvalitu.

Čas od času potkám lidi z oboru, kteří prezentují výzkum pocházející z akademického prostředí. Neříkám, že jsem potkal zástupce všech českých veřejných vysokých škol. Ale nepotkal jsem ani jednoho jediného zástupce soukromé české vysoké školy.

Takže hodnoceno podle mé osobní zkušenosti, na soukromých vysokých školách u nás existuje onen střet zájmů, a proto, jestli Ti jde o kvalitu, pak u nás doporučuju veřejnou vysokou školu, jejíž katedra, s oborem, kterých chceš studovat, se věnuje výzkumu (což prozradí složení jejích příjmů).

February 6, 2014 at 8:22 PM

Jenom taková technická poznámka k tabulkovým platům. Proti přijímání překvalifikovaných úředníků je tlak v podobě omezování nákladů - jestliže totiž stejnou práci může vykonávat absolventka ekonomky i ekonomické fakulty v Horní Dolní, bude ředitel příslušného úřadu preferovat spíše tu levnější sílu. Tím nepopírám, že na jedné straně je poptávka po lidech s jen formálním titulem a na straně druhé je poptávka po snadné cestě k titulu s výhledem na tabulkové místo. Jen to s těmi místy není tak horké - a o to více má takové studium rysy tragikomedie.

February 25, 2014 at 11:36 PM

A co říkáš, Someone, na online kurzy? Viz např. http://www.rhodec.org/index.htm. :-)

April 22, 2014 at 5:44 PM

Post a Comment