Read about The Theory of Interest first, if you've come here because of women. Otherwise, check the table of contents. Despite model scenarios, you can lose some illusions here.

Pokud jste tu kvůli ženám, přečtěte si, o čem Teorie zájmu vlastně je. Jinak zkuste rovnou obsah. Ač uvedené jsou modelové situace, nedivte se, když tu přijdete o iluze.

O Teorii zájmu  

Posted by SomeoneCZ in

Toužíte po úspěchu u žen? Chcete si časem najít tu pravou? Teorie zájmu je systém postavený na vědecké metodě, který vám pomůže dosáhnout vašich cílů, i když jsou vaše zkušenosti zatím nulové. Poskytne vám nový pohled na věc a ukáže vám, že co jste až doteď považovali za dílo náhody, se lze naučit. Nebudete se pozastavovat u té, která vás zrovna nechce, a starosti, proč by měla být právě s vámi, zmizí z vašeho světa. Teorie zájmu není jen o balení holek. Je to cesta ke spokojenému životu s úžasným vztahem.

Tak něco takového bych mohl napsat, kdyby Teorie zájmu byla další New Age výmysl v řadě. Naštěstí ale není, protože se držím vědecké metody. A tak vám mohu namísto líbivých tvrzení zcela přesně povědět, o čem Teorie zájmu je.

Teorie zájmu poskytuje model vztahu, který lze použít k udržení si zájmu ženy. Má dvě vstupní podmínky – (1) chcete si udržet její zájem o vás a zároveň (2) lze její chování předvídat. Po zkušenostech, jak New Age guru dokáží překroutit i jasně formulovaný vědecký závěr, aby jim vyhovoval, raději body rozvedu. Ačkoliv je to slohově podáno z pohledu muže, uvedené platí pro obě pohlaví.

Nejspíš vás během jejich čtení napadne, proč tolika matematiky? Protože když říkáte konkrétní věci, které odpovídají realitě, je pro vás výhodná. Pokud se spoléháte na vágní tvrzení, subjektivní validaci, anekdoty a přirovnání, pak nikoliv.

  1. Ke konstatování, že jde o udržení zájmu ženy lze postavit otázku, jak její zájem vyvolat. Teorie zájmu používá takovou metriku zájmu, viz dále, ve které je tato úvaha naprosto zcestná. Vždy má o vás nějaký počáteční zájem a tedy není co vyvolávat – její zájem o vás už existuje. Následně ho můžete buď snížit, nebo zvýšit.

  2. Snaha o udržení jejího zájmu zajišťuje vytvoření zpětné vazby. Vaši snahu kromě jiného ovlivňuje i to, jak se k vám chová. A to zase ovlivňuje to, jak se chováte vy k ní. V páru tak existují dvě zpětné vazby. Pokud byste chtěli použít Teorii zájmu pro jednoho člověka a lásku k němu samému, je třeba pro výpočet vytvořit jeho virtuální identickou kopii a vazby vytvořit mezi nimi. Pro ostatní, tj. monogamní i polygamní, vztahy mezi n lidmi, kde n>1, bude v systému existovat n×(n-1) zpětných vazeb.

  3. Jde o ženu obecně, ne o jednu konkrétní ženu. Kdyby totiž šlo o jednu konkrétní ženu, znamenalo by to, že můžete získat každou, což není pravda.

  4. Že je možné její chování předvídat, neznamená, že vždy lze zcela přesně předpovědět její akce. Nelze. Vzorkováno po nějakých časových úsecích, třeba i nepravidelných, její zájem se mění o nějaké ΔIL. K danému časovému bodu existuje nekonečně mnoho ΔIL, každé s nějakou pravděpodobností. Součet všech těchto pravděpodobností je 100%. Teorie zájmu umožňuje identifikovat ty nejvýznamnější. V ideálním případě je jako nejvýznamnější identifikována pouze jedna možnost.

  5. Znalosti aplikované matematiky, které umožňují její chování klasifikovat jako předvídatelné, jsou mimo dosah většiny lidí – dáno vzděláním a IQ. Tj., pokud to nevidíte, ještě to neznamená, že to není možné. Nicméně, všichni víme, že na určité podněty lidé zpravidla reagují očekávaným způsobem. Nežádám tedy po vás víru v něco, co není možné ověřit nezávislým experimentem.

  6. Každá žena je jiná, každý máme svůj subjektivní pohled na věc. V případě Teorie zájmu jde o mýtus, o zaměňování toho, že existují i nepoučitelní. Když vám např. doporučím cca týdenní pauzu, pak na mně nezávislý zdroj [2] uvádí úspěch s takovým postupem, mě se také osvědčil, osvědčil se i dalším lidem, kteří mi o tom poskytli zpětnou vazbu. Ale co víc, díky metrice IL lze ověřit, že nešlo jen o korelaci. Při bližším studiu Teorie zájmu můžete dále vidět, že tento postup dokonce kompenzuje i případný souběh se současným poklesem hladin progesteronu a estradiolu. Oba mají vliv na náladu a nevyhnutelně k tomuto jevu u ženy dochází [134, 135]. Či-li, Teorie zájmu je objektivní, protože používá matematický model, který je konzistentní s poznatky publikovanými nezávisle na sobě.

V Teorii her popisuje Nashovo ekvilibrium stav, který se snaží udržet všechny zúčastněné strany, protože ho hodnotí jako pro ně výhodný. Můžeme s ním charakterizovat i atraktor stabilního chaotického systému. Chaotický systém je buď stabilní, vztah trvá, anebo je nestabilní a zanikne, rozchod. Vztah lze považovat za chaotický systém, protože probíhá minimálně interakce s okolím, které se v čase mění – přijdou děti, tchýně, krize středního věku...

Ve stabilním systému mají oba partneři zájem být s tím druhým. Zájem kvantifikuje veličina zvaná výše zájmu aka Interest Level aka IL. Výše zájmu jsou dvě – osobní zájem a zájem o vztah. Každá z nich má svůj význam.

Teorie zájmu umožňuje zpětně vypočítat změny zájmu - ΔIL. To má dva důsledky, (1) je možné vyhodnotit, zda je systém za současných podmínek stabilní, (2) a je možné se naučit rozpoznávat, jak které akce ovlivňují její zájem. Můžete tak efektivněji provádět to, co lidé dělají intuitivně – rychleji se naučit, jak se chovat ve vztahu. Matematicky řečeno, můžete změnit systém úpravou některých jeho parametrů. Například, pokud její zájem klesá a systém je tedy nestabilní, můžete změnit vaše parametry (chování) a zkusit tak systém změnit ve stabilní.

Některé závěry Teorie zájmu jsou ilustrovány pomocí archetypů, kterým dominuje slečna Správná a gentleman jak ideální dvojice. Nicméně, i prachatý dědek a mladičká zlatokopka mohou vytvořit stabilní systém, dokud jsou všechny jeho komponenty naživu. Matematickému modelu Teorie zájmu se nevymyká ani jedna z nich. Jak už jsem uvedl dříve, podmínkou je předvídatelnost jejího chování.

Jako rychlý úvod do Teorie zájmu doporučuji ke čtení následující články: Svádění je hra, Pohybová rovnice zájmu a Výše zájmu. Jako pomůcku k rychlejšímu vyhodnocování vaší úspěšnosti si také přečtěte Řeč těla.

Nicméně, uvědomte si ještě následující. Žena se nezačne chovat jinak jen proto, že jste ji začali balit. Pochopte, žádná si neřekne: "aha, on je takový plachý, a proto musím změnit to, co se mi na mužích líbí". To znamená, že optimální postup určil cíl. Vy si můžete pouze vybrat, zda jsou pro vás jeho nároky přijatelné. Teorie zájmu tento fakt respektuje. Otázkou, jak se k němu postavíte vy. Není tajemstvím, že řada lidí dá přednost těm metodám, které jsou šetrnější k jejich egu.

Pokud jste dočetli až sem, pravděpodobně se seznámíte i s dalšími návody, jak na ženy. Diplomaticky řečeno, lze úspěšně pochybovat o tom, že řada z nich je založena na něčem jiném, než na placebo efektu. Jako realističtější pohled na svět profesionálního svádění, než jak ho bývá zvykem prezentovat, doporučuji následující články: Pinocchiův index, Post hoc ergo propter hoc a Mýty o svádění.

Má-li se moje úspěšnost opírat o znalosti,
nebylo by lepší, aby co nejvíce odpovídaly realitě?

Historicky vzato, ještě existuje první verze Teorie zájmu [3]. Cílem bylo poskytnout co nejvíce koncových informací na malý rozsah textu. Bohužel se stala natolik populární a uznávanou, že jsem se dočetl i následující: "a tak se stane, protože tak je psáno v TZ". Naštěstí se mi ale díky blogu podařilo tento problém odstranit. Psaním článků bez jakýchkoliv omezení jsem mohl ukázat, jak lze k jejím tvrzením dospět zcela logicky a že se tedy nejedná o dílo boží (některé školy svádění mi totiž silně připomínají kult a slepou víru).

Dalším kritériem pro psaní první verze byla srozumitelnost článků. Takže jsem se dočkal dalšího efektu. Řada lidí ji používá a tváří se, jako kdyby šlo o nějaká stará lidová moudra. Nebo že to prostě dal selský rozum. Jistě, i exteligence byla zahrnuta – vždyť také seznam použité literatury není zrovna malý. Jenomže jsem ji musel zkompilovat do funkčního celku a přidat to, čím jsem z ní udělal Teorii zájmu. Ironickým paradoxem je, když vidím, jak ji používají i ti lidé, kteří jinak Teorii zájmu i mě kritizují. Bohužel, lidé jsou jako kolektiv natolik hloupí, aby ji předávali dál, aniž by uvedli zdroj. Bez uvedení zdroje totiž snadno dojde ke špatné interpretaci předávaných informací. Pokud chcete opravdu někomu pomoci, řekněte mu, kde jste k nim přišli, ať má kde dohledat relevantní podrobnosti v případě nejasností.

Pochopitelně, různé části Teorie zájmu už byly několikrát "zkopírovány, zatímco informace o autorství vzala za své". Ale to se stane pokaždé, když vytvoříte něco populárního, nedejbože i užitečného. Asi nejvíc mě ale překvapilo, když jsem našel kus TZ v jedněch půlnočních novinách:-)

This entry was posted on Tuesday, May 5, 2009 at 4:37 PM and is filed under . You can follow any responses to this entry through the comments feed .

0 komentářů

Post a Comment