Read about The Theory of Interest first, if you've come here because of women. Otherwise, check the table of contents. Despite model scenarios, you can lose some illusions here.

Pokud jste tu kvůli ženám, přečtěte si, o čem Teorie zájmu vlastně je. Jinak zkuste rovnou obsah. Ač uvedené jsou modelové situace, nedivte se, když tu přijdete o iluze.

Jak jsem doporučoval feromony  

Posted by SomeoneCZ in , , ,

Text, který jsem napsal:

Úvodem bude zřejmě nejlepší uvést, že já osobně nejsem z těch, kteří se podíleli na vývoji a testování feromonů a Vulvy - nabídky místního e-shopu.

A aby moje odpověď dávala smysl, pro jistotu uvádím, že odpovídám výlučně na dotaz, který byl položen v souvislosti s vývojem diskuze u článku "Balení žen za pomoci VULVA Original a feromonů".

Upřímě řečeno, do feromonových diskuzí jsem nechtěl zasahovat. Jak nám ukázal zejména příspěvek smazaného autora, ale i Biolog a Placebo jasně ukázali, a někteří další také, jde o rozsáhlou problematiku, kterou je třeba zpracovat jinak, než tomu zde bylo doposud, má-li být brána seriózně.

Z textu na stránkách výrobce Vulvy vyplývá pouze to, že VULVA je erotická pomůcka a nic víc. Cituji: "VULVA Original is not a perfume. It is a beguiling vaginal scent which is purely a substance for your own smelling pleasure.". A jakákoliv erotická pomůcka nemusí vyhovovat každé/mu.

A teď feromony z pohledu dlouhodobého vztahu s ženou podle TZ7. Z Teorie zájmu víme, že je třeba splnit podmínku fyzické přitažlivosti a pak být schopný udržet si její kladný zájem. Se zmíněnou diskuzí se pak nabízí následující:

a) váš přirozený feromon je součástí vaší fyzické přitažlivosti - je otázka jak, a zda-li vůbec, komerčně prodávané přípravky ovlivní konkrétně vaši fyzickou přitažlivost

b) efekt placeba - někomu skutečně může stoupnout sebevědomí, a tím mu to pomůže; ale proč by také někomu nemohlo stoupnout natolik, že se začne chovat jako namachrovaný frajírek, kterého žádná z TZ7 nechce?

Osobně si stojím za názorem, že si nemůžete dlouhodobě udržet kladný zájem ženy vyhovující TZ7, aniž by jste na to skutečně mentálně měli. Zkušenosti, schopnost kontrolovat svoje emoce a znalosti TZ, nic z toho aplikací feromonu nezískáte.

Pokud má někdo dojem, že tu předvádím líbivou politiku podle toho, jak se diskuze vyvinula, pak upozorňuji hned na můj první komentář u TZ1 z 16. 1. 2007 9:46:03. Napsal jsem ho dříve, než tu byl otevřen e-shop.

A nyní najděte 5 rozdílů:

Úvodem bude zřejmě nejlepší uvést, že já osobně nejsem z těch, kteří se podíleli na vývoji a testování feromonů a Vulvy - nabídky místního e-shopu.

A aby moje odpověď dávala smysl, pro jistotu uvádím, že odpovídám výlučně na dotaz, který byl položen v souvislosti s vývojem diskuze u článku "Balení žen za pomoci VULVA Original a feromonů".

Upřímě řečeno, do feromonových diskuzí jsem nechtěl zasahovat. Jak nám ukázal zejména příspěvek autora, ale i Biolog a Placebo jasně ukázali, a někteří další také, jde o rozsáhlou problematiku, kterou snad asi jen tento web zpracoval detailně a proto ji lze brát seriózně.

Z textu na stránkách výrobce Vulvy vyplývá pouze to, že VULVA je erotická pomůcka a nic víc. Cituji: "VULVA Original is not a perfume. It is a beguiling vaginal scent which is purely a substance for your own smelling pleasure.". A jakákoliv erotická pomůcka nemusí vyhovovat každé/mu.

A teď feromony z pohledu dlouhodobého vztahu s ženou podle TZ7. Z Teorie zájmu víme, že je třeba splnit podmínku fyzické přitažlivosti a pak být schopný udržet si její kladný zájem. Se zmíněnou diskuzí se pak nabízí následující:

a) váš přirozený feromon je součástí vaší fyzické přitažlivosti - je otázka jak, komerčně prodávané přípravky ovlivní konkrétně vaši fyzickou přitažlivost. I když se v testování ukazuje, že ano.

b) efekt placeba - někomu skutečně může stoupnout sebevědomí, a tím mu to pomůže; ale proč by také někomu nemohlo stoupnout natolik, že se začne chovat jako namachrovaný frajírek, kterého žádná z TZ7 nechce?

Osobně si stojím za názorem, že si nemůžete dlouhodobě udržet kladný zájem ženy vyhovující TZ7, aniž by jste na to skutečně mentálně měli. Zkušenosti, schopnost kontrolovat svoje emoce a znalosti TZ, nic z toho aplikací feromonu nezískáte. Ale ANO minimálně získáte šanci aby Vás ta žena vnímala a chtěla s vámi mít kontakt. Pak už je to na Vás a díky Feromonům můžete získat někoho, kdo by v prvním kole ani neuvažoval o kontaktu.

Pokud má někdo dojem, že tu předvádím líbivou politiku podle toho, jak se diskuze vyvinula, pak upozorňuji hned na můj první komentář u TZ1 z 16. 1. 2007 9:46:03. Napsal jsem ho dříve, než tu byl otevřen e-shop.

Kdyby feromony opravdu fungovaly, nebylo by třeba takové šarády.

Show with comments / Zobrazit i s komentáři

Osvícený léčitel  

Posted by SomeoneCZ in ,

Ministerstvo zdravotnictví varuje před nebezpečnými šarlatány. I rozhořela se debata a padl pojem "Osvícený léčitel".

A já se ptám, kdo je osvícený léčitel? Prý je to léčitel, který spolupracuje s lékařem. A tak jsem si položil otázku, "nabízí-li mi léčitel takovou léčbu, o které sám říká, že není tak dobrá jako léčba lékaře, proč bych měl dát přednost léčiteli před lékařem?" Nevím jak vy, ale mě napadá jenom jedno vysvětlení. A sice, že on to léčitel sice o sobě tvrdí, ale jenom na veřejnosti. Že ve skutečnosti v pacientovi vyvolává dojem, že toho dokáže více než lékař.

Že je to něco jako s homeopatií. Ta se v lékárnách prodává naaranžovaná jako léčiva, ačkoliv se jedná pouze o doplněk stravy. Protože na to, aby se mohla prodávat jako léčivo, na to by musela projít klinickými testy – a to by opravdu neprošla, jelikož nefunguje lépe než placebo efekt. A přesto v těch lidech, kteří homeopatika kupují, někdo, např. osvícen TV světly, vyvolává dojem, že homeopatika toho dokáží více než léčiva.

Na druhou stranu musím uznat, že při počtu lékařů v nemocnici na počet pacientů se lékař opravdu nemůže s každým obšírně rozvyprávět. Zkrátka na to není čas a lidská stránka trpí, když si pacienti připadají odbytí. A právě tady jim léčitel dokáže nabídnout více času, pochopitelně léčiteli lukrativně zaplaceného, aby pacient odcházel s myšlenkou, že se mu konečně někdo pořádně věnuje. Tedy zřejmě zde vzniká ona myšlenka, že když takový léčitel o sobě prohlásí, že pacienta nezrazuje od léčby lékařem, že je to vlastně ještě v pořádku. Nevím, neztotožnil jsem se s ní, podle mě je to práce pro psychologa.

Ale buďme optimisté. Já v tom vidím, řečeno terminologií NATO, Defeat-in-Detail. Scénář A: všichni léčitelé se z pocitu ohrožení nazvání šarlatánem semknout jako jeden, a tím se ještě víc vyhraní vůči lékařské vědě. A jelikož lékařská věda má nepopiratelné úspěchy, více lidí jí začne dávat přednost. A více lidí pak přesvědčí více dalších lidí. Scénář B: neúspěchů léčitelů je více než dost, takže pokud je budou lidé hlásit a ministerstvo s tím skutečně bude něco dělat, postupně budou léčitelé eliminováni za mediální podpory těch léčitelů, jež nebudou chtít být nazváni šarlatány.

Divide et impera – Gaius Julius Caesar

Show with comments / Zobrazit i s komentáři

Spotřebitelský test  

Posted by SomeoneCZ in , ,

Představte si, že čtete nějaký spotřebitelský test o potravinách, či o zdravotnickém materiálu. A kýho výra, zrovna váš výrobek obsahuje koncentraci jakési potenciálně škodlivé látky. A přitom jste si mysleli, že jste vybrali správně. A nejčko takovádlenc lapálie... Co s tím?

Pochopitelně, že zjištění, že jakási látka je potenciálně škodlivá, se normálně publikují ve vědeckých studiích. Jenomže většina lidí nejsou vědci a časopisy uveřejňující spotřebitelské testy také nejsou žádné vědecké ročenky. Uvědomme si proto několik jednoduchých faktů.

Za prvé, když chci zjistit, že má nějaká látka nějaké účinky na živý organismus, tak jí do toho organismu dostanu v takovém množství, dokud se neprojeví nějaký hledaný efekt. A vůbec to nemusí být v množství a metodou doručení látky do organismu, se kterou se člověk může reálně setkat. Nehledě na to, že cokoliv vám nakonec udělá nějaký nežádoucí efekt – stačí to jen do organismu dostat v dostatečném množství.

Za druhé, v rámci popularizace vědecké práce se vynechávají nezáživná fakta. Např. když do 400 gramového laboratorního potkana vpravíte nitrožilně látku např. ve 100-násobně větší koncentraci než s jakou se člověk reálně potká, když mu přijde do styku s pokožkou, tak tohle se vynechá jako detaily experimentu pro laika nepochopitelné, jelikož neví, proč byl test navržen právě takto. Místo toho se zveřejní nějaká jednoduchá věta, např. že se daná látka může v těle projevit jako endokrinní disruptor.

Za třetí, věta se slovy "řada studií ukazuje" vůbec neznamená, že ony studie říkají to samé, co člověk, který vám tuto větu sdělil. A také to neznamená, že neexistují žádné další studie, které by došly k opačným závěrům – a tudíž jsou celkové výsledky nekonzistentní, a tudíž se z toho nedá dělat závěr, že je něco tak a ne jinak.

A teď si dáme pár příkladů. Paralen by nikdy nemohl projít takovým spotřebitelským testem na léky proti bolesti a horečce, protože obsahuje paracetamol, který v příliš vysoké koncentraci zabíjí otravou jater. Diabetici by si nemohli prodlužovat život dávkováním inzulínu, protože s nadávkováním příliš vysoké koncentrace by umřeli na hypoglykemický šok. A teď pozor, nikdo z nás se nesmí sprchovat! Proč? Protože významné množství H2O bylo nalezeno v každém mrtvém těle a chemické látky přece prostupují lidskou kůží.

Ano, je těžké se vyznat ve všech těch krkolomných názvech chemikálií a ještě vědět, co vlastně dělají. Ale když vidím spotřebitelský test vyznívající přímo jako ukázkové pochybení činnosti SZPI nebo SÚKLu, a ještě používají fráze jako "látka může způsobit" aniž by padlo slovo o její koncentraci, ačkoliv "řada studií říká", tak se zamyslím, z čeho takový ochránce spotřebitelů vlastně žije? Když má příjmy z toho, že jeho čtenáři věří, že je varuje před něčím zásadním, tak jestli tam náhodou ze strany spotřebitelských testerů nedošlo k takzvanému

střetu zájmů.

Show with comments / Zobrazit i s komentáři

Kterou vysokou školu studovat?  

Posted by SomeoneCZ in , ,

V souvislosti s jedním nedávno položeným dotazem mě napadlo, jak je vlastně jednoduché formulovat kritéria pro výběr vysoké školy. Viděli jste někdy ty rozsáhlé dvojstrany v novinách, které se tváří jako velmi důkladný test vysokých škol? Nevím jak vy, ale mě tam pár informací chybí.

1. Kdo studuje a proč?

Co obvykle normální člověk chce od vysoké školy? Jednak aby mu její absolvování v budoucnu přineslo více peněz, a jednak aby dělal práci, která ho baví. V praxi jsem si pak všimnul tří skupin absolventů vysokých škol.

První skupinou jsou lidé, kteří danou školu vystudovali, protože je to zajímalo, ale poptávka po jejich vzdělání na trhu práce prakticky neexistuje.

Druhou skupinou jsou lidé, kteří studují pro titul. Díky titulu se totiž u některých zaměstnavatelů, např. stát, dostanou do vyšší platové třídy. Tihle lidé si vybírají školu tak, aby pro její absolvování toho museli udělat co nejméně. Zajímavým rysem, respektive důsledkem, je, že jimi vybírané studijní obory nevyžadují znalost (aplikované) matematiky – maximálně tak po formální stránce, ve skutečnosti nepotřebují rozumět matematice aplikované na danou oblast.

A konečně třetí skupinou jsou lidé, po jejichž odborných znalostech je na trhu práce poptávka. A opět není bez zajímavosti, že v drtivé většině studijních oborů neuniknete matematice. Přičemž tuhle skupinu lze dále rozdělit na lidi, které vybraný obor baví a kteří to dělají vyloženě s odporem a jen pro peníze.

2. Kde se uplatníte?

Podívejte se, jak daná škola popisuje vaše budoucí možnosti uplatnění. Pokud totiž říká, v jakém odvětví budete pracovat, ale už neříká, co tam budete dělat, pak bych od toho dal urychleně ruce pryč. Měl bych totiž silné podezření na Forerův efekt – např. dozvíte-li se, že se získáte široký ekonomický rozhled, se kterým se uplatníte v podnikové sféře, co to znamená? Že budete dělat vrátného? Sekretářku řediteli? Nebo snad ředitele podniku? No, spíš toho vrátného nebo sekretářku. Škola, která ví, co vás učí, a o její absolventy je na trhu práce zájem, taková škola vám napíše konkrétní pozici, na jakou se hned po skončení školy můžete dostat (a její absolventy na takových místech také najdete).

Pochopitelně tomu ale nebudete slepě věřit, a tak se podíváte na stávající pracovní nabídky z daného oboru. Tímhle si vyfiltrujete obory, o které je skutečně zájem a které jsou placené adekvátně vašim představám. Což nám, až na pár vyjímek, prakticky nechá téměř jenom technické obory a medicínu.

3. Škola přijímá tolik a tolik procent uchazečů

Ač je tento ukazatel velmi oblíbený, dá se totiž snadno vyčíslit, je naprosto k ničemu. Představte si technickou fakultu, která vlastně neprodukuje nezaměstnané, ale je náročná. Na takovou školu se většinou budou hlásit lidé, kteří na to mají. Jenom jich nebude moc. Takže počet přijatých uchazečů se velmi snadno může blížit třeba 90%.

Naproti tomu si představte jinou školu, ve které o matematiku vlastně ani nezavadíte, a je veřejným tajemstvím, že nikdo nechápe, jak jsou její absolventi společnosti prospěšní. Lékař léčí, inženýři staví třeba mosty, elektrárny, auta, atd., ale tady? A přesto se na takovou školu může hlásit enormní množství uchazečů, takže taková škola klidně přijme např. jen 10% uchazečů.

Takovým uchazečům jde zkrátka o to, aby toho získali co nejvíce, za co nejméně námahy. Přece když vám půjde jenom o vyšší tabulkový plat, a titul nemusí nijak souviset s vaším oborem, tak si přece nebudete komplikovat život matematikou, když se k vyššímu tabulkovému platu můžete stejně tak dobře prožvanit.

Dalším faktorem, který nám zanáší chybu do takového ukazatele, je možnost ubytování a dojíždění do školy. Kdo má školu v místě, ten asi nebude chtít dojíždět někam do tramtárie. Byly by to pro něj komplikace a výdaje, jimž se lze vyhnout. Pražské školy tak patrně budou mít větší počet uchazečů než jiná, menší města.

4. Praxe vs. teorie

Občas se najde někdo, kdo si myslí, že vysoká škola by měla klást větší důraz na praxi, než na teorii. Tato myšlenka je naprosto scestná. Praxe je totiž o používání konkrétních nástrojů. Když opustíme vysoce sofistikované nářadí, jako je lopata, nůžky, zednická lžíce, atd. a půjdeme na vyšší level, třeba na počítače, uvidíme, že nástroje se v čase mění. Zato ta prokletá teorie zůstává pořád stejná. A je to teorie, která vás dokáže udržet na vašem pracovním místě. Když totiž znáte teorii, tak se snadno naučíte pracovat i s dalším nástrojem, protože chápete principy, které formulují daný problém. A kdo tvrdí, že ne, ten ve skutečnosti nepotřebuje vysokoškoláka.

Vysoká škola vás má naučit přemýšlet a vybavit znalostí teorie pro daný obor s tím, že si ji procvičíte na konkrétních nástrojích. Ale v žádném případě vysoká škola nemá být rekvalifikační kurz, jak se dělá s konkrétním nástrojem.

5. Dřív to bývalo těžší

IQ je v populaci rozloženo tak, jak ukazuje Gaussova křivka. Vezmeme-li rok, kdy na vysokých školách byl přetlak uchazečů, dali se vybrat tací, kteří měli dostatečnou úroveň na tehdejší poměry. Dá se říci, že takoví, jejichž IQ bylo v té době větší než nějaká hraniční hodnota - třeba 120.

Problém je však v tom, že když klesá porodnost, klesá i tato hraniční hodnota – třeba ze 120 na 110. IQ je totiž v populaci rozloženo relativně, ne absolutně. Což, zjednodušeně řečeno, způsobí, že naroste počet studentů, kteří studium nezvládnou, protože jejich IQ sice může být 120 podle dnešních měřítek, ale nebude 120 podle dřívějších měřítek.

Procento úspěšných absolventů tak může klesnout např. z 80% na 50%. Je to dáno tím, že školy dostávají od státu peníze za počet studentů.

Bohužel ještě existuje další problém, a tím je odměna za absolventa. Je nesmysl se domnívat, že vysoká škola zvýší IQ svých studentů. Nezvýší. Proto si to nemohu interpretovat jinak, než že stát motivuje školu k tomu, aby dala prostor kvantitě na úkor kvality. Respektive se domnívám, že kdyby se dnešní vysoké školy doopravdy vrátily k standardu z doby před 15-20 lety, tj. doby studií silných populačních ročníků, tak by musely nutně zkrachovat, protože by od státu nedostaly dost peněz za absolventy a studenty vyšších ročníků. Z čehož vyvozuji, že hodnota vysokoškolského titulu devalvuje.

6. Výzkum

Škola dostává od státu peníze nejen za počet studentů, ale i za výzkum. Je to další položka, kterou je snadné v přehledu vysokých škol zhodnotit. Existují ukazatele, jako je např. počet publikací v časopisech a sbornících konferencí evidovaných v nějaké mezinárodní databázi publikací. A na základě těchto ukazatelů škola od státu dostává peníze za výzkum.

Novináři se však ve svých přehledech dopouštějí zásadního omylu. Zatímco prezentují tyto ukazatele jako ukazatele výzkumu, ve skutečnosti pouze prezentují schopnost školy získat peníze od státu za činnost státu vykazovanou jako výzkum. Nikdo už nezkoumá, zda máte čárku za opravdu dobrý článek, nebo za článek s nulovým praktickým přínosem.

Jako uchazeči o studium prostě výzkum vámi zkoumané školy nedokážete zhodnotit. To dokáže jenom pár odborníků z oboru a těch se nikdo na názor neptá. Ani Albert Einstein nedostal Nobelovu cenu za Teorii relativity. Prostě bych se tady řídil značně zjednodušenou poučkou, a sice že užitečný výzkum se dá čekat od inženýrů a lékařů.

Jediná pozitivní zpráva na tom je, že čím více máte peněz i za něco jiného než za počty studentů, tím si můžete dovolit držet výš laťku nějaké minimální úrovně kvality, kterou musí studenti splnit.

7. Práce a škola současně

Děje se to, dá se to zvládnout. Ale čekejte, že jakmile se dostane do rukou někomu, kdo z vaší školy nemá v úmyslu dělat tzv. továrnu na diplomy, půjde to zatraceně těžko. A možná že ani nepůjde. Závisí to na úrovni přednášejících, která implikuje jejich požadavky na vás, úrovni školy, vašem IQ a vašem volném čase, který dáte studiu.

8. Světovost školy

Normálně bych pod tímto pojmem rozuměl pověst školy, ale ouha. Je to jinak. Myslí se tím, zda máte šanci na dané škole vyjet do zahraničí a kolik akademických pracovníků bylo na zahraniční univerzitě.

Ad výjezd studentů do zahraniční, na tohle rovnou zapomeňte jako na ukazatel kvality nějaké školy. Pokud vím, na všech státních univerzitách tuhle možnost budete mít a jestli pojedete, bude prakticky na vás.

Ad výjezd akademických pracovníků, myšlenka to není špatná, ale dle mého názoru nebude platná, dokud bude stát dávat peníze za kvantitu studentů a ne za kvalitu absolventů – viz 5. bod.

9. Výše platu

Kolik budete vydělávat, záleží i na městě, kde budete pracovat. Kde jsou vyšší životní náklady, tam budou i vyšší platy. A nezohlednit to, to je jako ptát se lidí vycházejících po bohoslužbě z kostela, kolik z nich věří. Také by vám nevyšlo, že jsme ateistický národ. A přitom jsme;)

Výše platu není poplatná jenom tomu, co umíte, ale i tomu, o kolik peněz si dokážete říci. V praxi to lze pěkně sledovat na šarlatánech, kteří neváhají svým obětem účtovat vysoké částky za pochybné služby.

Chcete-li mít práci a uznání, studujte obory,
za jejichž absolventy jsou vidět konkrétní a užitečné výsledky jejich práce.

Show with comments / Zobrazit i s komentáři

Novoroční projev prezidenta blogu  

Posted by SomeoneCZ

Vážení spoluobčané, účastníci naší slavné ekonomické recese,

po delší době jsem se podíval na několik webů, které se měly zabývat technikami svádění, o jejichž účinnosti si myslím své. Co mě však překvapilo, všechny vypadají jako mrtvé, anebo alespoň v posledním tažení (kterýžto pohled na věc se mnou nemusí jejich provozovatelé sdílet). A tak si říkám, co pozitivního v uplynulém roce způsobila ekonomická recese v naší zemi? Lidé začali důkladněji zvažovat, za co utratí své peníze. Zkrátka, krize je donutila uvažovat takovým způsobem, jakým to skeptické weby doposud samy o sobě nedokázaly. Jenže se obávám, že jakmile krize pomine, tenhle efekt zmizí. Ale i tak vám přeji, ať už se máme v dalších letech lépe než doposud!

SomeoneCZ

Show with comments / Zobrazit i s komentáři

Osobní otázky  

Posted by SomeoneCZ in

Osobní otázky

  • Měl jsi hodně žen?
  • Kdy jsi měl poslední vztah? Jak dlouho trval?
  • Co požaduješ od ženy?
  • Chceš rodinu? Děti?
  • Proč ses ještě neoženil?
  • Máš dům/chceš si pořídit dům?
  • Jsi si blízký se svou rodinou?

Dostat všechny tyhle otázky hned na prvním rande, utíkám pryč, protože bych tušil manipulátorku-zlatokopku. Ale co když je na vašich rande dostanete postupně? A co když jich bude víc? Nejlepší je analyticky přemýšlet s chladnou hlavou. Sledujete, co se o vás tazatelka svými otázkami dozvídá. To vám totiž prozradí její priority, potažmo úmysly, které s vámi má.

Dokážete-li si včas uvědomit, kam svými otázkami směřuje,
můžete ovlivnit výsledek jejího experimentu.

Pochopitelně je lepší samostatně uvažovat, nežli mít naučenou jednu univerzální odpovědět ke každé možné otázce, a tu pak papouškovat bez ohledu na okolnosti. Proto jsou následující odpovědi spíše analýzou, abyste měli inspiraci, jak uvažovat.

Měl jsi hodně žen?

Chtěli byste vědět, a tím myslím doopravdy vědět, že vaše vyvolená spala s celým fotbalovým mužstvem? Asi ne, že? Takže bude patrně nejlepší předpokládat, že ani vaše vyvolená doma nebude chtít mít "holku do větru". Jinými slovy, musíte přijít s nějakým přijatelným číslem – aby člověk nebyl za "holku do větru", ani za jelito v posteli. Ještě jinými slovy, s pravdou na tuhle otázku rozumně odpovíte jen stěží.

Rozumný přístup je tuhle otázku změnit na otázku, kolik vážných známostí jste měli. Na tu se totiž dá odpovědět, s kolika ženami jste si dokázali představit společnou domácnost, případně mít děti. Pochopitelně, co je pro vás takhle vážná známost, to musíte uzpůsobit vašemu věku. Asi by totiž vypadalo poněkud divně, kdyby např. 16 letý chlapec začal vykládat něco o tom, s kolika ženami už plánoval děti;)

Každopádně, správná odpověď, po takové transformaci, jsou dvě. Tři jsou zkrátka moc, jedna zase málo. Takže dvě. A nechcete už o nich mluvit, protože se nehodláte rýpat v rozchodu, který jste si už jednou prožili. To kdyby vám dala otázku, proč jste se rozešli. Ostatně, nejspíš to bude asi pravda? ;-)

Kdy jsi měl poslední vztah? Jak dlouho trval?

Takové osobní otázky nepadají náhodou. Nevěřte tomu. Konkrétně touhle se dají zjistit tři věci:

  1. Zda nejste člověk, který se ihned po rozchodu vrhá do dalšího vztahu, aniž by se nejprve vyrovnal s minulostí.
  2. Zda nejste člověk, kterého v životě žádná nechtěla na dlouhodobý vztah (a proč? – začne zjišťovat hned vzápětí).
  3. Zda už nejste tak zoufalí z toho, že vás jiná nechce, že jdete s tazatelkou na rande i proto, že jste už dlouho žádné rande neměli.

Takže vám nezbývá než odpovědět podobně jako na předchozí otázku. Vážný vztah jste už měli, po rozchodu jste si dali pauzu… no, a zatím jste měli pár rande, ale nechcete zase vztah za každou cenu.

Co požaduješ od ženy?

Rozumní lidé se shodnou na obecných věcech jako mít toho druhého rád, flexibilita, upřímnost, férové jednání, atd. To můžete odpovědět vždy. Na tohle zkrátka není důvod se ptát. Takže pokud se vás zeptá, pak bych byl na pozoru. Smrdí to totiž vypočítavou snahou dát do vztahu nezbytné minimum, nebude-li to ovšem na ni i tak moc, a přitom dostat co nejvíc. Prostě chování zlatokopky, která jde po výhodách bez zodpovědnosti.

Chceš rodinu? Děti?

Z různých technických příčin bude asi jenom mizivé množství těch, které nebudou chtít rodinu s dětmi, a přitom budou normální.

Proč ses ještě neoženil?

Zkrátka proto, že jste dosud nenašli tu pravou, se kterou by to vyšlo – pomíjím tedy fakt, že po přečtení příslušných zákonů ČR asi těžko najdete nějakou, reálně upotřebitelnou výhodu, kterou lze získat pouze sňatkem. Jste-li tedy normální, slušní pracující lidé, kteří dlouhodobě nežijí z dávek.

Jinak tuhle otázku spíš považujte za pobídnutí, ať se o sobě ještě víc rozpovídáte a tím o sobě vyzradíte další cenné informace. Mimochodem, takhle fungují vědmy, kartářky a jiné esoterické individua, ke kterým bych za zneužívání ColdReadingu neměl důvod být zrovna dvakrát laskavý;)

Věští-li mi někdo budoucnost, zásadně během výkladu neposkytuji zpětnou vazbu, protože to pak nemusím nikam chodit (abych takhle vyklopil fakta na stůl namísto věštkyně). Jsem-li na rande, prostě mlčím a omezím se na prohlášení, že tu skutečně pravou jsem ještě nepotkal.

Máš dům/chceš si pořídit dům?

Asi je zbytečné uvažovat, že by tazatelka mohla být profi-stavebníkem, který by ani omylem neinvestoval do domku z výhodné developerské nabídky, protože o tom ví své. Takže ano, každý by dal přednost pěknému domku před pobytem v králíkárně. Jinými slovy, tohle můžete odpovědět a pak si hned začněte dávat pozor, jestli se nebavíte se zlatokopkou, která takhle zjišťuje vaše finanční možnosti.

Ale i kdybyste se neptala zlatokopka, buďte zticha a uvědomte si jiné riziko. A sice riziko společné hypotéky, pokud byste na domek s pozemkem sami neměli. Už totiž dost párů skončilo i rozvodem, ale ze společného domu či bytu se už vyplatit nedokázali.

Jsi si blízký se svou rodinou?

To je také otázka postrádající smysl. Inteligentní člověk přece vědomě nepřizná, že je mamánek (je-li tedy), nebo že v rodině panují takové poměry, až o tom informují kriminální zprávy. Takže nelze odpovědět jinak, než že máte s rodinou úplně normální vztah. Pokud se ovšem nestalo něco závažného, kvůli čemu žijete sami a nechcete s nimi nic mít, a v čem se nevyplatí zatloukat. Jenže vysvětlování tímhle směrem ji poplaší. Ale jestli se tohle stalo, tak už nejspíš máte dávno vypracovanou potřebnou odpověď.

To děláš na rande s každou?

Sice nevím, co s ní děláte, ale odpověděl bych, že ne. Že jenom s ní. Jen pro ten řečnický důvod, že ona by mohla být tou výjimečnou, který vás získá.

Můžu přijít později, kdybych se zdržela?

Jestli se k vám několik měsíců, ale raději let, chová pěkně, a jsou pro to okolnosti, tak ano. Jinak ne. Jinak máte také své plány, které nebudete rušit jen proto, že vás chce nechat čekat. Zkrátka, jenom nesebevědomé individuum sebou nechá orat.

Máš u sebe kondom?

Je-li předehra je v plném proudu, pak ano. Jinak můžete rovnou říct, že jste buď "holka do větru", anebo zastydlý puberťák doufající, že už konečně zasune. Jinými slovy, např. na prvním rande se k tomuhle přizná jenom naivní blbec. Naproti tomu, člověk, který zná svou cenu, si ho ani nevezme, protože ještě ani neví, s kým na něj jde.

Dáš mi také svůj telefon?

Chcete-li ji ještě vidět, pak nelze odpovědět ne.

Show with comments / Zobrazit i s komentáři

Jak poznám, že mě miluje?  

Posted by SomeoneCZ in ,

Aby se do vás zamilovala, její osobní zájem o vás musí být v kladných číslech. Ale i když ho budete sledovat, jak roste, otázka zní, od jaké výše osobního zájmu o vás je už zamilovaná?

Budu předpokládat, že už jste četli článek Láska a zamilovanost. Zamilovanost je projevem činnosti endokrinního systému na úrovni hormonů, endogenních opiodů a neurotransmiterů. To způsobuje (mimo jiné faktory) její touhu po sexu s vámi (až do vrcholného čísla "uděláme si děti"). Její chování vůči vám je v takovém případě, zjednodušeně řečeno, jako reakce na amfetamin. Takže pokud vás miluje, budete mít tolik sexu, až si od něj možná budete chtít i odpočinout. C’est la vie;) Bohužel se ale jedná o období krátkodobé zamilovanosti. V dlouhodobém horizontu musíte vedle četnosti sexu sledovat i její chování vůči vám. Každopádně, kdo nepozná takový projev zamilovanosti, ten ...ženu má a nelíbá, ten zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl - Werich.

Je proto s podivem, navzdory tak jasným signálům zamilovanosti, kolik lidí pokládá za reálné, aby např. dostali kopačky, ačkoliv je dotyčná osoba dle svých slov zcela jistě miluje. Evidentně tam jsou alespoň dvě různé vysvětlení té samé situace – rozchodu z pohledu dvou lidí. Postmoderna* diktuje, že univerzální vysvětlení neexistuje, a že pravdu můžou mít de-facto oba. Inu... kdo tomu věří, ať tam běží;)

Ironicky řečeno...

když si nejsti jistí, že vás miluje, tak vás nejspíš nemiluje;)

Pro úplnost však dodávám (definiční obor), že uvedený test není spolehlivý pro slečny, které ještě neměly pohlavní styk a kterým ve styku brání síla jejich víry (tj. nejen následek víry v hypotetickou nadpřirozenou bytost, ale např. i víra v předpokládanou hodnotu panenství). Ač je endokrinní systém mimo vědomou kontrolu, mozek do toho má taky co mluvit.

Zároveň, uvedený test nelze použít ani na ženy po menopauze, těhotné a kojící ženy. Zkrátka na ženy, u kterých dochází k hormonální změně v organismu. Tedy ho nelze použít ani na ženy s abnormální produkcí či útlumem některých hormonů z jiného důvodu – např. nymfomanky nebo feťačky na pervitinu.

*Postmoderna je, zkráceně řečeno, nepravdivá kritika vědy relativizováním všeho, což nemůže vést k ničemu jinému, než k rozvoji pseudovědy a depresi z toho, že žádné poznání není jisté. Tedy ad absurdum, že není jistá ani např. existence gravitace, ačkoliv lidé stále stojí nohama na zemi – alespoň ve fyzikálním slova smyslu.

Show with comments / Zobrazit i s komentáři