Read about The Theory of Interest first, if you've come here because of women. Otherwise, check the table of contents. Despite model scenarios, you can lose some illusions here.

Pokud jste tu kvůli ženám, přečtěte si, o čem Teorie zájmu vlastně je. Jinak zkuste rovnou obsah. Ač uvedené jsou modelové situace, nedivte se, když tu přijdete o iluze.

Svádění je hra  

Posted by SomeoneCZ in ,

Začneme s krátkou lekcí z historie, abychom si objasnili motivaci, proč je tak výhodné se na svádění dívat jako na hru. Úplně na začátku lidé viděli, že je možné mít úspěšný vztah. Nezáleží na tom, o jaký vztah šlo – např. slečna Správná a gentleman, milenci a nevěra, nebo sňatek pro peníze. Je důležité si uvědomit, že existovala veřejně dostupná statistika, takže si každý mohl odhadnout své šance na úspěch. Ačkoliv by asi nikdo z nich nepoužil tyhle slova:-)

Po dlouhou dobu byla zmíněná statistika jediným zdrojem, dokud se na scéně neobjevila Teorie her [30]. Ukázalo se, že je možné vypočítat strategii k dosažení konkrétního cíle. Strategie, kterou můžeme za daných podmínek uvažovat jako optimální.

Později, John Nash dokázal existenci ekvilibria v hrách pro n-hráčů [31]. Právě Nashovým ekvilibiriem můžeme popsat trvající vztah, který si oba partneři přejí udržet. V této chvíli nám už chybí jenom pravidla, kterými dosáhneme a udržíme cílové ekvilibrium.

Zatímco se např. Nash a von Neumann s Teorií her soustředili zejména na pole ekonomie, jejich teorie jsou použitelné i pro vztahy a svádění. O ně se primárně zajímá např. DocLove [2], který přišel s pravidly pro dosažení požadovaného ekvilibria ve formě dlouhodobého vztahu se slečnou Správnou s kladným zájem o svého partnera.

Například The System [2] můžeme vzít jako soubor pravidel, která mají zvyšovat její zájem a tak potvrzují platnost aplikace Teorie her i pro vztahy a svádění.

V následujícím textu nastíním, jak Teorie zájmu modeluje změny a příčiny změny zájmu pomocí Teorie her.


Hra

Uvažujme tedy svádění jako hru – přesněji jako hru pro jednoho muže a pro jednu ženu. Pochopitelně jako muž celou záležitost vnímám z pánské perspektivy a budeme tedy hrát za muže. Naším cílem je nalezení vítězné strategie, jak si získat a udržet ženu. Existují čtyři různé typy vítězství a prohry.

Vítězství

  • Primární: trvající vztah
  • Sekundární: důkaz, že daná žena není tou, kterou hledáme

Prohra

  • Odmítnutí, aniž bychom dosáhli vztahu
  • Odmítnutí, kdy jsme dosáhli vztahu

Evidentně, poslední tři typy ukončují hru, zatímco první znamená trvající hru, která tedy umožňuje dosáhnout dalších dvou typů jejího ukončení.

Ať se to komu líbí, nebo ne, je možné vypočítat optimální strategii [30, 31]. Takže to nyní vezmeme trošku formálně. Takzvanou normální hrou rozumíme, že oba hráči hrají simultánně a neznají své vzájemné akce. Pokud však mají alespoň nějakou informaci o akcích jiných hráčů, jedná se o extenzivní formu, kterou lze použít pro hry s neúplnou informací – viz dále.


Příklad

Udělejme si malý příklad – nechť každé políčko tabulky obsahuje dvojici čísel – výsledný stav muže a ženy. Hodnoty jsou buď 0 (nespokojen/a), nebo 1 (spokojen/a). Předpokládejme dvě různé osobnosti žen – slečna Správná [3] a zlatokopka.

Jeho akce/její osobnostSlečna SprávnáZlatokopka
Muž utratil rozumné množství peněz1, 1 (a)1, 0 (a)
Muž utratil spoustu peněz0, 01, 1 (b)
  • 1, 1 (a) – On je spokojen, že ona není zlatokopka. Ona je spokojená, že si ji nezkoušel koupit. Oba pokračují k dosažení primárního vítězného cíle.

  • 1, 1 (b) – Jako zlatokopka je spokojena s jeho přístupem. Jemu se evidentně jeho přístup "utratit co nejvíc" zamlouvá. I tahle dvojice pokračuje k dosažení primárního vítězného cíle.

  • 1, 0 (a) – Ona není spokojená, protože na prvním místě jí jde o jeho peníze. Nicméně, on je spokojený, protože odhalil zlatokopku, ještě než ulehčila jeho bankovnímu kontu. Dosáhl sekundárního vítězného cíle, když prokázal, že tuhle nehledá.

  • 0, 0 – Vyložila si jeho jednání jako pokus si ji koupit, což vyhodnotila jako nedostatek sebedůvěry na jeho straně. Nezamlouval se jí a proto ho odmítla. Tedy prohrál, aniž by dosáhl vztahu.

  • 1, 0 (b) – Pokud muž utratil spoustu peněz, pak je toto neuvedená varianta, která indikuje chybu ve vyhodnocování výsledků. Znamenala by totiž muže, který je spokojen, že ho odmítla žena, kterou chce, anebo bychom se mohli úspěšně domnívat, že je duševně chorý.

Trvající vztah

Jste-li spolu déle než dva měsíce, můžete začít mluvit o vztahu. Vztah přináší závazky a proto mluvíme o spolupracující hře (ve smyslu hráčů samozřejmě:-). Používá-li každý z nich jinou strategii, je to tzv. asymetrická hra. A protože svou přítelkyni nedozorujeme jak vězeňská stráž, nevíme o všech jejích akcích. Jedná se o hru s neúplnou informací. Toto jsou tedy podmínky, za kterých se snažíme dosáhnout takového stavu, který oba hráči vidí jako oboustranně výhodný – trvající vztah. A tím je naše hledané ekvilibrium [31].


Použití Modelu

Základní představu o Teorii her už tedy máte a nyní je na čase, ptát se, jak ji použít. Předpokládejme, že už máte model chování ženy. Tenhle materiál a [2, 3] jsou de-facto reprezentacemi modelu. Popisují chování slečny Správné formou reakcí na různé akce. Například, pokud jednáte se sebedůvěrou, její kladný zájem roste, má-li ho ovšem. Použijete-li tuto informaci, měli by jste vědět, že ji máte na konci prvního rande políbit, aniž byste se ptali na svolení. Když se nepředstavíte, ale raději počkáte, až se vás sama zeptá, vyhodnocujete jak odpovídá modelu – je-li tou, kterou chcete. Slečna Správná s kladným zájmem se zeptá.

Jednoduše řečeno, začnete s optimistickým předpokladem, že je tou, kterou hledáte. Následovně své akce přizpůsobíte tak, aby vyústili v její rostoucí kladný zájem o vás – vyhovuje-li dotyčná modelu. Pokud mu nevyhovuje, zjistíte že se s modelem rozchází – buď není slečna Správná, nebo má nízký zájem. Díky tomu dosáhnete jednoho z vítězných cílů – buďto dlouhodobého vztahu, nebo zjistíte, že je pro vás lepší to zkusit u jiné.

Pro úplnost, neříkám, abyste nebyli flexibilní. Buďte. Nakonec, slečna Správná to od vás očekává. Ale vždy se ujistěte, že jednáte v souladu s modelem. Za své chyby nezaplatíte tehdy, když je neuděláte.


Obvyklé chyby

Nikdy jsem nic takového nepoužíval, nevěřím, že to funguje, atd. zní námitky lidí, kteří nemají rádi přesný popis, který ukazuje jejich chyby (které, mimochodem, tak rádi opakují). Ať se jim to líbí, nebo ne, každé chování lze popsat s model nemusí být nezbytně zformulován pomocí matematických rovnic. Když se nějak chováte, chováte se podle nějakého modelu. Vůbec nevadí, že ho nedokážete popsat, porozumět mu, nebo že model připouští určitou toleranci.

Věrnost modelu realitě je velmi důležitá. Pokud svůj model založíte na zbožných přáních, než na realitě, je to jednoznačná chyba. Typickými příklady jsou právě "přání otcem myšlenky" a neúplné informace.


  • Dvakrát jsem navrhnul rande, dvakrát odmítla bez konkrétního protinávrhu. Zkusím to ještě jednou.
    Kdyby chtěla, alias měla dostatečný zájem, dohodli by se na konkrétním termínu.

  • Na první rande jí přinesu květiny, abych ji potěšil a ukázal se jako gentleman.
    Existují tři typy žen: vyžadují květiny na prvním rande, nesnáší květiny na prvním rande a nevyžadují květiny na prvním rande. Součástí úspěchu je vědět, koho chcete.

Další chybou je víra v to, že lze přehodit dva různé modely žen natolik rychle, abyste mohli skórovat u každé ženy bez ztráty bodu. Uvážíme-li příklad s květinami, kdy vy je přinesete a ona to nesnáší, máte příklad, kdy ztratíte. Nicméně, je možné minimalizovat, ne zcela odstranit, pravděpodobnost, že se dostanete do takové situace a je možné vyvinout techniky, které i za takových událostí omezí rozsah škod.

Nebo, někteří lidé si vytknou nedosažitelné cíle. Například se začnou domnívat, že mohou mít každou. Představte si například slečnu Správnou, která má kladný zájem o někoho jiného – nejde to, protože je loajální.

Nepochybuji o tom, že se někde najde takový přeborník, který vám vědoucně začne bulíkovat, že on ji dostal a bude se u toho přesvědčivě usmívat pod fousy. Kecá. V okamžiku, kdy ji dostane a ona je zadaná, jenom sám dokáže, že buď nemá o svého přítele kladný zájem, nebo že není loajální a tudíž není Správná. Aneb, opravdu to nejde. C’est la vie.

Čtvrtá chyba se nevztahuje ani tak k modelu samotnému, jako se jedná o problém zpětné vazby. Každý model operuje v určité toleranci a je na vás, abyste mu dodali pravdivá data. Pokud nedokáže správně posoudit situaci, prohrajete s jakýmkoliv modelem. Nicméně, někteří si toho vědomi nejsou.


Model slečny Správné

Slečna Správná představuje konkrétní typ ženy, který je dobře nadefinován charakteristikou její osobnosti. Navíc, její chování ke konkrétnímu muži určuje výše jejího zájmu o několik mužů. Představuje podmnožinu všech žen. Čili, můžeme vytvořit relativně jednoduchý model a navrhnout relativně malou skupinu pravidel. Ač jich není mnoho, jsou efektivní a odpovídají realitě na daném rozsahu a vedou nás k dosažitelnému cíli. Proto odchylka od modelu indikuje, že se buď nesnažíme o slečnu Správnou, a/nebo že o nás nemá dostatečně vysoký zájem.* V takovém případě můžeme dosáhnout sekundárního vítězného cíle a můžeme se směle zaměřit na další ženu, kde se pokusíme o primární vítězný cíl.

*Ano, formálně by to mohlo indikovat i chybu v modelu. Nicméně výsledky z terénu za posledních několik let potvrzují jeho správnost.

Ne jenom slečna Správná vykazuje adaptivní chování, když její rozhodnutí odráží předchozí výši zájmu.

Vytvoření obsáhlého, komplexního modelu, který by pokryl každou ženu by znamenalo enormní fázový prostor. Navíc bychom museli zavést prodlevy, abychom se vypořádali s loajální ženou a ani tak bychom nemohli zaručit úspěch právě u ní. Musíme použít diskrétní stavový prostor, protože ve spojitém prostoru loajální žena představuje příliš mnoho proměnných, které nemůžeme odhadnout dostatečně efektivně – např. kdy a proč nechá svého partnera, pokud vůbec. Ve diskrétním stavovém prostoru můžeme tyto proměnné nahradit s algoritmem popisujícím přechody mezi stavy, které samozřejmě musejí být vhodně nadefinovány.

Zjednodušení k dosažení rozumných nároků znamená klasifikovat ženy do několika skupin. Zde je otázkou, jakou nastavit jemnost dělení. Měli by se klasifikace vzájemně vylučovat, nebo doplňovat? Model slečny Správné to řeší tzv. černobílou klasifikací – buď je, anebo není, slečna Správná.

Abychom mohli rozpoznat slečnu Správnou, bez ohledu na výši jejího zájmu a konkrétního muže, musíme také znát některé aspekty chování ostatních typů žen. Jedná se o vedlejší efekt černobílé klasifikace, který se ale hodí, chcete-li si navrhnout vlastní strategii, jestliže nechcete slečnu Správnou.

Když přijde na ženy, o které mají kladný zájem, hodně pánů dělá svá rozhodnutí ve stresu. Přespřílišná náročnost modelu je pak spíše na škodu, než k užitku. Na druhou stranu, relativně jednoduchý model tuto nevýhodu nemá. Zato může být vnímán jako příliš neflexibilní diky emocím, které vyvolává např. strach z odmítnutí. Naštěstí se lze naučit sebeovládání a tak potlačit chyby, které byste jinak udělali.

Efektivní strategie je klíčem k úspěchu.

This entry was posted on Thursday, February 28, 2008 at 12:05 PM and is filed under , . You can follow any responses to this entry through the comments feed .

16 komentářů

Tímto článkem začíná vydání jádra rozšířené verze Teorie zájmu, která jde více do hloubky.

Od doby prvního vydání Teorie zájmu se mi dostalo rozsáhlé zpětné vazby. K tomu mohu říci jediné:

Díky!
SomeoneCZ

February 28, 2008 at 12:25 PM

zrovna odchazim na prednasku "systemy a modely".

February 28, 2008 at 1:43 PM

Teď mi to celé doklaplo. Často se snažím "cheatovat" hru, abych měl "vítězství" téměř vždy. Ovšem ve výše psaném kontextu je to absurdní.

Použiji zde uvedené příklady.

Kytka. Kdybych měl jednat podle svého cheatu a zaručil si "výhru" u všech slečen, vezmu jí s sebou a nějakou "detekcí" zjistím, jak na tom slečna je a podle toho kytku odněkud vykouzlím, nebo nenápadně hodím do popelnice. Nosense.

Útrata. Tady je to ještě zajímavější - hodně se mi teď vybavuje film minulého roku Next, jak tam ten zoufalec snaží optimálně sbalit dívku svých snů :-) Buďto umím předvídat budoucnost na 2 minuty (což by stačilo), anebo jako u počítačových her si "sejvnu" pozici a od té zkouším různé varianty, až to prostě "klapne". Nosense.

Takže suma sumárum jde čistě o úlovek, nikoliv o to, co jsem chytil.

Cheaty nepoužívám ve výše uvedených příkladech, ale pomocí otázek mohu zjistit, co slečna má třeba za vkus a pak to může být ve stylu "Moje nejoblíbenější barva je také růžová". I když vím, že je to barva nejenom fascinace, ale také hysterie :-)

generalissimuss

February 28, 2008 at 1:51 PM

klidne me kamenujte, ale aplikovat teorii her na tak iracionalni oblast lidskych vztahu jako je svadeni, je imo ta nejvetsi blbost,kterou jsem posledni dobou cetl. SomeoneCz, podle tebe, jednaji lide (specialne ve vztazich) racionalne?

martin

October 15, 2008 at 6:37 PM

Ale já přece nikde nemám podmínku, že se lidé vždy rozhodují racionálně. Já říkám, že na základě jejich reakcí, byť i těch předpokládaných, lze sestavit strategii, kterou lze za daných podmínek považovat za optimální. Anebo odsimulovat možný budoucí vývoj vztahu.

Když budu předpokládat dostatečné znalosti matematiky, vztah je chaotický systém a Teorie her je nástroj, kterým lze určit, zda je systém stabilní - případně ho stabilizovat (jsi-li jeho součástí).

October 15, 2008 at 7:23 PM

Ahoj Someone, jak nejlépe reagovat na její dotazy, když si mě testuje? Mam odpovídat spíše vtipem či otázkou nebo popravdě? Nakonec jí stejně budu muset říct pravdu, ale na prvním/druhém randě či při prvním setkání by to bylo moc brzo ne?

Myslím tím dotazy typu:

◾„Měl jsi hodně žen?"
◾„Kdy jsi měl poslední vztah? Jak dlouho trval?"
◾„Co požaduješ od ženy?"
◾„Chceš rodinu? Děti?"
◾„Proč ses ještě neoženil?"
◾„Máš dům/ chceš si pořídit dům?"
◾„Jsi si blízký se svou rodinou?"

Díky

August 1, 2013 at 9:55 PM

A když takhle vidíš všechny tyhle dotazy pohromadě, zamyslel ses, k čemu směřují? Pokud Ti tuhle sérii otázek položí jedna žena, a že takové jsou, já bych od ní šel pryč. Protože by mi přišlo, že zjišťuje, jak moc se mnou bude moct orat, jak moc poslušně jí vyklopím výplatu a jestli pro mě děti budou natolik velká motivace, abych ji neopustil - tj. nepřestával jí dávat peníze.

Tohle je jako Kobayashi Maru - test, který nelze vyhrát, jedině když změníš podmínky testu. A to z mého pohledu znamená najít si jinou - protože jsem nezažil, aby sebevědomá, milá a chytrá slečna, kterou zajímá má osobnost, se mě na tohle ptala takhle brzo.

Takže, chceš slyšet odpovědi na jednotlivé otázky, anebo ses dostal do spárů nějakého diblíka, patrně z Internetu? ;)

Nicméně, zkus tenhle překladový slovník (snad by měl být i někde na fóru):

Měl jsi hodně žen? = Jsi děvkař?
Kdy jsi měl poslední vztah? Jak dlouho trval? = Dokážeš opustit pro Tebe nevhodnou ženu jako první a nevrátit se?
Co požaduješ od ženy? = Jak dlouho se budu muset chovat jako slečna Správná?
Chceš rodinu? Děti? = Šel jsi na tohle rande (i) proto, že jsi už dlouho žádné neměl?
Proč ses ještě neoženil? = Kolik za mě budeš ochotný utrácet?
Máš dům/chceš si pořídit dům? = Zabezpečíš mi bydlení?
Jsi si blízký se svou rodinou? = Je něco, co by odradilo i zlatokopku?

Každopádně, pravda je v odpovědi na takové otázky irelevantní. Prostě odpověz s humorem, a pamatuj, že slečnu Správnou zajímá Tvá osobnost a ne nenápadné narážky zjišťující stav Tvého konta a míru Tvé manipulovatelnosti - jestli Ti jich většinu položí hned z kraje Vaší známosti. Protože např. samostatně položená otázka o vztahu ještě neznamená zlatokopku ani manipulátorku.

Obecně vzato, i když otázky samy osobě vypadají nezávadně, sleduj, co si jimi o Tobě jejich tazatelka vlastně zjišťuje. A to Ti řekne, jaké má priority - aneb, jaké s Tebou bude mít úmysly. A teprve podle toho koncipuj své odpovědi. Zkrátka, lepší než univerzální odpověď je přemýšet;-)

August 6, 2013 at 8:50 PM

Díky, no já myslel jako když se ptá jen na některou otázku z nich, tohle by bylo fakt jak u výslechu a já bych věštil zlatokopku či pohodlnou slečínku, co se chce nechat zbouchnout a nic nedělat...

Spíš sem myslel odpovědi třeba když se ptá na ty jiný holky, kolik jich bylo nebo jak byl dlouhej vztah. Někdy se k tomu dostanu a je to hovor stočený lehce vážně. Takže se mi nechce žertovat, mohlo by to být křečovité. Většinou se holky ptaj na ty vztahy a jejich dýlku a na počet...

August 7, 2013 at 1:55 PM

Ostatně ve vztahu mě nakonec holky vždycky zpovídaly a ptaly se na bejvalky. Tam už nejde moc kličkovat :D

Ale ještě ve fázi balení je asi lepší to brát s nadhledem...

August 7, 2013 at 2:00 PM

...lehce vážně:) Tak počkej, já to zkusím rozpracovat do článku.

August 8, 2013 at 3:30 PM

Someone, něco v tvojí teorii mě hapruje, když říkáš, že zájem o vztah a osobnost může být něco jiného, tak souhlasím. Ale vem to takhle, když ženám imponují chlapi, co umějí vydělat prachy, imponuje jim jejich schopnost je vydělat, nebo ty prachy samotný? Imponuje jim ta osobnost nebo ty výsledky? A co by byla schopnost vydělat prachy bez těch peněz a tý zábavy?

A když se mi libí kvůli vzhledu, proč já bych se jí nelíbil kvůli prachům? Není to vlastně obchod?

I když chápu, že lepší je, když to proběhne na nevědomé úrovni (její emoce/láska/přitažlivost,...) a vypočítavé jsou zde její geny a emoce, zatímco když je ta vypočítavost vědomá (přemýšlí o mém bankovním kontě), tak je to chladné a bez emocí (může tam být časem i odpor a snaha okrádat)

Tak jako tak je vztah i láska obchod, jeden je více vědomý a druhý je více podvědomý a hlubší (někdy se to mísí)

August 8, 2013 at 10:11 PM

>Když ženám imponuje schopnost vydělat prachy, tak proč se mě ptáš, jestli jim imponuje schopnost vydělat prachy nebo něco jiného? ;)

Nicméně, k tomu, na co se ptáš - díváš se na to až z příliš zjednodušujícího pohledu. Předpokládáš existenci rovnice ve stylu: přitažlivost = vzhled+prachy+chování

Kdyby totiž takovéhle pseudorovnice skutečně platily, pak to znamená, že každá je děvka, která podhlene za dostatečně velkou částku. Jenže takhle se chovají jenom některé, rozhodně ne všechny. Aneb takové pseudorovnice můžeme směle odkázat do říše bájí a pohádek;)

Anebo udělat to, co jsem udělal jako první - zavést ke každé vlastnosti (personal trait) váhu a pro všechny váhy definovat okrajovou podmínku, viz Pohybová rovnice zájmu.

Jinýni slovy, v Teorii zájmu to nehapruje, protože používá Nashova ekvilibria. Na začátku je to vědomý kalkul, že se mi na tom druhém něco líbí, což potom může spustit podvědomou reakci zamilování se, a ta až vyprchá, tak vztah má šanci vydržet na společných hodnotách. Tedy se něco zdánlivě mění jakoby na povrchu, ale to jádro, to je pořád stejné - to stále funguje na principu Nashova ekvilibria. Co se může měnit v čase je totiž soubor nutných podmínek (stále ty samé personal traits), ale ne matematický model.

Co může být zavádějící, je uvádění archetypů gentlemana a slečny Správné, až si pak jeden může celou realitu začít idealizovat. Z tohoto důvodu ještě uvažuju o jednom cynicky pojatém článku, který by to uvedl na pravou míru. Každopádně, článek na Tvoje předchozí otázky najdeš tady.

August 13, 2013 at 5:31 PM

"Nicméně, k tomu, na co se ptáš - díváš se na to až z příliš zjednodušujícího pohledu. Předpokládáš existenci rovnice ve stylu: přitažlivost = vzhled+prachy+chování

Kdyby totiž takovéhle pseudorovnice skutečně platily, pak to znamená, že každá je děvka, která podhlene za dostatečně velkou částku. "

To nevyplývá z této rovnice, z ní vyplývá, že každou dostanu na prachy nebo vzhled nebo na určitý chování či na všechno dohromady(přičemž tyto tři vlastnosti jsou v různém poměru a v kontextu dalších mužů, kteří mají něco z těch tří věcí lepší či horší) - a to je přece pravda...

August 13, 2013 at 7:57 PM

Díky.

Jasně - je pravda, že ji můžeš dostat na kombinaci peněz, vzhledu a chování. To souhlasím. Ale taky k tomu musím dodat, že tomu chybí okrajová podmínka. Bez ní totiž může nastat to, že dostatečná výše peněz přebije vše ostatní. Např. když bude požadovaná přitažlivost 40 a peníze budou 60. Pak už vzhled i chování mohou být třeba i téměř nulové. To je ten problém.

Kdežto, když se podíváš na Pohybovou rovnici zájmu, tak třeba dotyčná bude mít tyhle priority:

Peníze - váha 25 procent z celé přitažlivosti
Vzhhled - váha 25 procent z celé přitažlivosti
Chování - váha 25 procent z celé přitažlivosti

A teď ještě přijde okrajová podmínka, kterou jsem pro tyhle váhy, jak jsou použity v Pohybové rovnici zájmu, definoval. Tahle podmínka zajišťuje, že peníze nestačí vynásobit 1/váha, ale že peníze - vzhled - chování vůči sobě musí být v požadovaném poměru, když jejich hodnoty dosáhnout maxima. Proto Teorie zájmu odráží realitu - neumožňuje totiž, aby ohodnocení jednotlivých "složek přitažlivosti" mohlo růst tak vysoko, až by přebilo ostatní složky. Což ta pseudorovnice umožńuje.

August 14, 2013 at 6:22 PM

Ano, to chápu, i když to sčítání (nikoliv násobení) může svym způsobem dát dohromady pěknou sumu, takže žena může mít zájem jen o vztah (kvůli prachům či osobosti) nebo jen o sex (kvůli vzhledu a osobnosti). Oboje dohromady je pak zamilovanost...

Co se týče kontextu, záleží též, jaké muže má ve svém okolí, jaký je její osobní vkus. A tak na okolnostech, když jí třeba zachráníš před útočníkem (trochu červená knihovna) nebo v nějaký vzrušující situaci, je to jiné, než když jí oslovíš, když jí zrovna bolí břicho a pohádala se s matkou :D ...

August 15, 2013 at 10:21 AM

Zájem o vztah a o sex není zamilovanost, protože oboje najednou může projevovat i žena, která není zamilovaná. Pouhé sčítání zkrátka nesedí.

Ad kontext, to je jasný, že někdy Ti okolnosti zkrátka přejí víc než jindy:)

August 15, 2013 at 8:35 PM

Post a Comment