Dva druhy astrologů  

Ahoj,
super článek! Přesně jsi to všechno vystihl, skvělá práce!

Díky. Doufám, že lidé začnou trošku víc přemýšlet, když uslyší např. tohle:

Jste narozen v unikátním postavení Venuše a Marsu, v době kdy došlo ke slunečnímu výboji, zatímco dosud neobjevený Vulkán byl ve vašem třetím domě. Máte potenciál naplno projevit svou mužskou sílu, která dokáže rozehřát srdce každé ženy.

Dooufám, že lidi potom napadne otázka, zda je to fakt, anebo jenom vágně podaný mýtus. Zda to není jenom fata morgana, kdy na pouti za ní budou utrácet své peníze, obětovat své city a marnit svůj čas, jak se budou marně snažit naplnit svůj osud.

Pěkné a výstižné, ale rád bych tě upozornil na to že s "esoterikou" to není tak jednoduché.
I z pohledu placebo efektu, pokud nic neplatím, nikdo mě nemanipuluje, pěkně si popovídám, pochytím možná také nějaké to moudro, a myslím si že mi to pomůže, proč to odsuzovat.

Nemám nic prot kritickému myšlení, ale já uznávám spíš cestu: "je to pro mě výhodné?" nežli "je to oběktivní pravda?". Je to tím, že na objektivní pravdu nevěřím, každá situace je z pohledu člověka ovlivněna (právě tím, že se na věc každý dívá jinak) a tedy pro každého se vlastně stalo něco jiného (když odfiltruješ emoce, použiješ nezávislého a nezaujatého pozorovatele [a nezaujatý pozorovatel je podle mě nonsens], vyjde ti že sytuace nemá žádný smysl, a to taky není pravda).

Dalo by se říct, že oběktivní pravda je to co se shoduje s realitou, jenže já nevěřím ani na realitu. Přestože v ní (více či méně) funguji. Nevěřím v ní prostě proto, že z ní neplynou žádné výhody, zato z pohledu, že "svět se točí kolem mě", a vše co se děje odpovídá mím činům (včetně naprostých náhod) to mi neposkytuje prostor pro výmluvy -> výhoda.

Omlouvám se, že ti to tu zaspamovávám, ale rád si s někým jako ty zadebatuji, a rád se také poučím.

Pochytit moudro v esoterice? To snad spíš nějaké vágní tvrzení, ne? ;-)

Stojíš na kraji silnice, na přechodu a zrovna svítí červená, okolo jede množství aut. Vkročíš do vozovky? Upozorňuji, že objektivní realita je taková, že bys přišel k úrazu. A řekl bych, že je to důvod, proč do ní nevkročíš. Jinými slovy, právě si užíváš výhod z uznání reality;-)

Ovšem kdybys byl nevyléčitelně nemocný a věřil tomu, že třezalkový čaj Tě udrží naživu, pak bych s Tvým přístupem k realitě souhlasil.

Ale dokud se nejedná o třezalkově vážnou situaci, řekl bych, že je mnohem lepší akceptovat realitu, jaká je. A také bych řekl, že to děláš nejen na přechodu;-)

No samozřejmě že na prvním místě věřím vlastním smyslům, zkušenostem a logice, jenže dál už je to složitější. U mě následují jakékoliv informace ktré se slučují s predchozím a které už mám vyzkoušené. Vše ostatní už považuji pouze za možné (ať už tomu důvěřuji více či méně, nikdy ne úplně). Ale nic z toho mi nedá důvod, proč žít, ani neukáže, jak žít (pouze to, jak žít nelze). Zkrátka, mysl může sloužit pouze jako prostředek, nic víc poskytnout nemůže.

Je to jako s UI podobnou člověku, to hlavní, proč ji podle mně nelze vytvořit je, že si nespočítá smysl svích činností, pokud se jí nestanoví jasný cíl.

Simeon

Obecně esoterie není zcela odvěci a obzvlášť zabívá-li se člověk psychologií nebo má-li zájem o svůj osobní růst a sebepoznání, může mu být prospěšná. V tomto směru doporučuju ke studiu např. dílo C.G.Junga, který se hodně zabýval právě astrologií, alchymií, apod. Nicméně žádná esoterická disciplína není disciplínou věděckou a to jednoduše proto, že její závěry nelze opakováním ověřovat.

Každopádně díky za komentář. Nicméně bych řekl, že esoterika je dnes už dávno od věci právě proto, že není vědeckou disciplínou, jak pěkně vidět právě třeba na astrologii. Ani Junga bych nedoporučil jako zdroj spolehlivých informací.

Dík za reakci. Zapomněl jsem se podepsat. Jung by si ale rozhodně zasloužil daleko důslednější zpracování, než jen odkaz na nevědomí a jeho vlastní duševní zdraví, nicméně na to tu asi není prostor. Pouze nechci aby to celé vyznělo, že to co není věděcké není hodno lidského zájmu.

Zasloužil, jenomže odkazovaný článek nebyl o Jungovi jako takovém, ale oblasti, do které Jung zasáhnul.

Jinak třeba na astrologii je zajímavé to, že podnítila takový zájem o hvězdy, až se z ní oddělila astronomie jako skutečná věda. A vznikly díky i předměty s uměleckou hodnotou. Jenom by se to ale nemělo používat jako zástěrka k propagaci bludů.

Když je něco pěkné, ale je to blud, tak to prostě tak řekněme. Třeba je to pěkný obraz znázorňující nebeská tělesa, ale jeho hlavní myšlenka je prostě blud.