Read about The Theory of Interest first, if you've come here because of women. Otherwise, check the table of contents. Despite model scenarios, you can lose some illusions here.

Pokud jste tu kvůli ženám, přečtěte si, o čem Teorie zájmu vlastně je. Jinak zkuste rovnou obsah. Ač uvedené jsou modelové situace, nedivte se, když tu přijdete o iluze.

Omyl osobní zkušenosti  

Posted by SomeoneCZ in

Osobní zkušenost je pro náš rozvoj důležitá a některými obchodníky (s efekty vědou neprokázanými) doporučovaná jako nástroj k pochopení pravdy. Jenomže když se podíváme na pár příkladů z praxe, uvidíme, že bez znalostí jde jenom o nástroj, jak efektivně nechat lidi, aby sami sebe dokázali uvést ve skutku přesvědčivý omyl.

Jedeme na kole

Máme cyklistické kolo, kde jsou pedály upevněny k ozubenému kolu. Na něm je řetěz, který ho spojuje s ozubeným kolem uchyceným v ose zadního kola. Jak šlapeme do pedálů, vytváříme sílu, kterou řetěz přenáší na zadní kolo. To se následně otáčí a my se tak na kole pohybujeme vpřed. Tolik stručné teoretické vysvětlení, které, s prominutím, pochopí i blbec. Takže když si v praxi zkusíme jízdu na kole, těžko uvěříme, že nás pohání nějaká nadpřirozená síla.

Homeopatie

Když lidé vaří, obvykle do jídla přidávají sůl. Sůl přidávají tak dlouho, dokud jim jídlo přijde málo slané. Fyzikálně řečeno - zvyšují koncentraci soli na fixní objem jídla. Homeopatie na to jde opačným způsobem, který si ostatně můžete zkusit i vy sami. Nasypte sůl do litru vody. Ten pak přilijte k dalším 9 litrům vody. Podle homeopatie by si výsledných 10 litrů vody mělo zachovat slanost původní špetky soli. Tak si jídlo příště zkuste osolit z oněch 10 litrů vody a uvidíte.

Že si takhle jídlo v životě neosolíte, tak snad chápe každý. Tak proč i rozumní lidé věří v homeopatii? Co třeba tohle?

Jednou večer se pan Josef cítil unavený. Říkal si, jestli na něj nejde nějaká viróza. Pořád kolem něj všichni kýchali, tak byl nervózní. „BigPharma“ nevěřil, protože se někde dočetl, že chemie je nepřirozená a že se léky předepisují na kšeft. Tak si vzal homeopatikum a v klidu šel spát už o dobré tři hodinky dříve než obvykle. Ráno se vzbudil čilý jako rybička. V práci se pak dozvěděl, že jeho kolega z kanceláře zůstal doma s teplotami. Ergo si pan Josef začal myslet, že homeopatikum funguje. Omyl.

První, čeho se pan Josef na sobě dopustil, byl logický klam Post Hoc Ergo Propter Hoc – aneb korelace není příčina. Klidně mohl mít večer i zvýšenou teplotu, když cítil únavu. Jenomže lidské tělo má ač limitovanou, ale přece jenom má schopnost samouzdravení se. Např. při zvýšené teplotě stoupá aktivita enzymů, které se na tom podílí. Takže v takovém stavu udělal nejlépe, že se uklidnil, přestal se stresovat a šel si v klidu lehnout. Trik je v tom, že kdyby se uklidnil i bez homeopatika, dosáhl by stejného výsledku.

Takže i když je homeopatie v přímém rozporu s přírodními zákony v pojetí jak klasické fyziky tak i kvantové mechaniky, osobní zkušenost dokáže překlopit misku vah v její prospěch. Proč? Protože pan Josef byl za a) vystrašen obavou o své zdraví a b) neschopen racionálně aplikovat základní fyzikální poznatky v praxi (což mohlo způsobit a)).

Kyvadlo

Madlenka je něžná, citlivá dívka s uměleckými sklony a láskou ke koním. Často bývá v přírodě, kde si maluje kytičky. Jednou, když se nesměle zamilovala, se podle návodu místní kartářky ptala svého medailonku coby provizorního kyvadla, zda-li se mládenci také líbí. Měla strach z odmítnutí. K jejímu úžasu se medailonek rozpohyboval a začal opisovat kruhy. V ten den něžná Madlenka pochopila, že existují přírodní síly, kterým není dosud zasvěcena.

S trochou vhodně položených dotazů Mr. Google mohla ovšem snadno zjistit, že nejde ani tak o přírodní síly jako o mikrostahy svalů v reakci na její představu, jak se má medailonek začít pohybovat – tzv. ideomotorický efekt.

Neurolingvistické programování

Kamil je studentem jednoho z posledních ročníků gymnázia. Zajímají ho počítače a programování. Zatím vyřešil všechny úlohy, které ho napadly. Jenže zatímco programování mu jde, se slečnami je to horší. Pořád ne a ne přijít na ten správný algoritmus. Pátral a hledal na Internetu, až našel techniku neurolingvistického programovaní. Byla mu blízká už svým názvem. Nastudoval si stažené materiály a ve škole si vyhlédnul spolužačku, o kterou by jinak nestál, aby na ní odladil svůj vyčtený um. Nepouštěl se do žádných větších akcí, ale ani se nebál strachu z odmítnutí. Zkrátka, dle svých měřítek zaznamenal kolosální úspěch. Jenom si neuvědomil, že se jeho úspěch dá vysvětlit, a dokonce i zopakovat, bez téhle pseudovědecké techniky.

I on se mohl s trochou vhodně položených dotazů Mr. Google dopátrat pravdy. Ale asi neměl důvod – získané informace mu přece dávaly smysl, tvářily se odborně a jeho osobní zkušenost mu to dle jeho názoru potvrdila.

MMR vakcína

V roce 1998 časopis Lancet publikoval článek o možné spojitosti mezi autismem a MMR vakcínou. Ve skutečnosti se jednalo o finančně motivovaný podvod [171, 172] (tak nějak u soudu chyběly důkazy o existenci něčeho, co není). Bohužel se k tomu propůjčil člověk, který původně publikoval regulérní vědecký výzkum. Takže trvalo, než se na to přišlo. Článek byl částečně stažen až v roce 2004, zcela pak v roce 2010 [173]. Mezitím odstartoval hysterii v obavě před očkováním, navzdory prokazatelným benefitům očkování (např. milióny zachráněných životů za vymýcené nemoci) a nikdy nepotvrzenému riziku autismu z očkování.

A dnes to vypadá jak? Vezměte si rodiče s osobní zkušeností se strachem o své děti. A pak se nedivte, že iracionální hysterie živená strachem o své děti stále žije a vybírá si svou daň. Statisticky průměrný člověk si holt s velkou šancí neprojde relevantní odborné publikace. Místo toho se nejspíš dostane na maminkovsky-rodičovské weby, kde se neinformovaní lidé utvrzují v omylu, aniž by vůbec tušili, že naletěli na dnes už prokázaný podvod (s vyjímkou těch, kteří na jejich strachu vydělávají).

Shrnutí

Čeho si můžeme na uvedených příkladech všimnout? Toho, že bez relevantních znalostí problematiky člověk dokáže interpretovat svou osobní zkušenost naprosto mylně. A strach, stejně jako vidina kolosálního úspěchu, je nástroj (resp. jedním z nástrojů), kterým vás obchodník s efekty vědou neprokázanými dokáže dotlačit k osobní zkušenosti s něčím, čemu nerozumíte. A pak už vám jenom nabídne své vysvětlení.

Dlouhý život, pevné zdraví, úspěch a štěstí v lásce – kdo by je nechtěl?

Celé to nakonec vede k přesunu peněz od klienta k obchodníkovi s efekty vědou neprokázanými. Bohužel, jako další efekt vznikají věřící lidé, kteří svou osobní zkušenost propagují dál. Zkrátka, vydávají doporučení ve věcech, kterým lautr nic nerozumí, ale díky síle jejich osobního zážitku jim to nevymluvíte.

This entry was posted on Saturday, January 19, 2013 at 11:03 AM and is filed under . You can follow any responses to this entry through the comments feed .

6 komentářů

Nejvtipnější pak je, když slyšíš od lidí argument typu "Když si to nezažil, nemůžeš o tom nic vědět" (velmi častý je tohle právě u rozhovorů o vztazích obecně, typicky "Nežil si s žádnou holkou sedm let, nemůžeš o tom, co se děje ve vztahu po sedmi letech nic vědět" s dodatkem "Až si to sám zkusíš, budeš se na to koukat jako já"). Používám na to vysvětlení s lékařem a rakovinou: Člověk, kterej má rakovinu o ní nemusí vědět nic moc, třeba v porovnání s lékařem, kterej sice rakovinu nikdy neměl a mít nebude, ale chápe kolem toho mnohem víc. Osobní zkušenost je prostě často nejen zavádějící, ale i nerelevantní.



January 19, 2013 at 3:22 PM

A stejné je to i s historii. Starej dědek v hospodě vám řekne: komunismus byl super, ty víc hov.., dneska nás naše fašistická vláda utlačuje mnohem víc". Tak mu odpovim: "jak to víte, že byli fašisti špatný, vždyť ste je nezažil :D". A sme tam kde sme byli, o některých věcech přece můžeme vědět více až z odstupem. Kdo zrovna neseděl v generálním štábu a nerozhodoval, bude o válce vědět víc až se odtajní materiály, ne když ste byl někde na vesnici xy a pásl tam ovce- sice ste jí zažil, ale nemusíto o ní vědět víc. Pokud by všechno bylo jen o osobní zkušenosti, pak by se nikdo nemohl poučit, nemohli bychom zkoumat historii nebo archeologii, nemohli bychom nic. Taky bych musel někoho zabít, abych zjistil, že se to nemá dělat...

Navíc vzpomínky jsou dosti selektivní, někdo na nějakou dobu, jinak hroznou, může začít vzpomínat s odstupem jako na dobu, kdy byl mladý, zamiloval se,... a začne to vnímat naprosto jina. Dobrý kniha o tom je Škobrtnout o štěstí od Daniela Gilberta

January 20, 2013 at 1:07 PM

Zajimava stranka/blog. Na jakou vysokou skolu si chodil?

Jsem fakt prekvapeny mirou skepticismu a logickeho premysleni v ruznych tematech o 'baleni'. Jeste jsem spoustu clanku necetl, nebo aspon nevstrebal, ale brzo se o to pokusim.

April 5, 2013 at 10:08 PM

Díky. U školy bylo důležité, že nebyla o řečech o nesmrtelnosti chrousta, tj. žádný pseudobor na diploma-mill, ale že člověka vedla k dosahování konkrétních výsledků, které si ostatní mohli nezávisle ověřit.

April 9, 2013 at 5:44 PM

Ahoj Someone. Opravdu povedeny clanek, dokazal jsi toto tema popsat z mnoha pohledu a proto bych se Te chtel zeptat, jestli by jsi nechtel napsat clanek na tema "marihuana" a nebo obecne o drogach.

May 13, 2013 at 9:51 AM

Díky - na drogách obecně mi přijde zajímavý princip vytvoření závislosti - něco k tomu viz článek o dopaminu.

May 16, 2013 at 9:23 AM

Post a Comment